Obyvatelé Brna se budou moci v centru města brzy setkat s novým typem moderního reklamního poutače. Tři a půl metry vysoké tubusy ale nebudou pro všechnu reklamu. Převážně na nich lidé uvidí prezentaci společenských a kulturních akcí.
Důstojnou a moderní formou mají snížit vizuální smog v metropoli. Což je zamoření veřejného prostoru různými typy rušivé či expresivní reklamy. Město se jej snaží vytlačit z metropole už řadu let. Nedávno například odstranila stovky komerčních poutačů z historického centra. „Inspirací nám byla podobná ronda umístěná ve Vídni a jiných evropských metropolích. Nakonec jsme zvolili velkoformátovou a podsvícenou reklamní plochu, která se zatím v Brně v tomto formátu nikde nenachází,“ uvádí Pavel Rouček, generální ředitel Technických sítí Brno.
Při snaze o vkusné sladění reklamních prvků s architekturou města sahá nyní Brno po moderních řešeních. Jedním z nich je prototyp válcovitého panelu pro víceformátovou reklamu nazvaný nové rondo. Nový typ reklamního nosiče bude sloužit zejména k prezentování kulturních a společenských akcí. Se dvěma z nich se budou moci Brňané setkat na zrekonstruovaném Mendelově náměstí. „Abychom vyšli vstříc novým ekologickým trendům, navrhli jsme i variantu, u které je podsvícení napájeno z fotovoltaických panelů. Prototyp takového ronda bude umístěn na roh ulic Šumavská a Kounicova,“ dodává Pavel Rouček.
Na tvorbě designu rondelu se mimo jiných podílela i Kancelář architekta města Brna (KAM). „KAM se začala tímto projektem zabývat v souvislosti s odstraňováním reklamních nezasklených plakátovacích rondelů z centra města Brna. Naše kancelář v této souvislosti definovala požadavky na podobu a umístění těchto rondelů,“ popisuje mluvčí KAM Šárka Reichmannová.
V historickém centru bez komerční reklamy
Pokud bude instalace nových rondelů úspěšná, mohly by se podle Pavla Roučka v budoucnu vrátit přímo i do Městské památkové rezervace. Cílem je tuto část z pohledu vizuálního smogu maximálně kultivovat. „Městská památková rezervace je mimořádně hodnotným historickým územím se souborem architektonicky významných staveb. Z hlediska památkové péče je MPR oblastí s plošnou památkovou ochranou, která by měla ve městě vytvářet prostor pro vnímání jiných než komerčních hodnot. Proto je na tomto území akceptovatelná pouze propagace kultury a neziskových aktivit. Komerční kampaně jsou v MPR nepřípustné,“ přibližuje Tomáš Koláčný (Piráti), druhý náměstek primátorky města Brna.
Umístění venkovní reklamy, ale i poutačů na budovách provozoven, je v centru pro všechny podmíněno získáním patřičných povolení. Ta se liší v závislosti na typu reklamy, obvykle je však nutné obstarat si povolení stavebního úřadu, který vychází z posudku Odboru památkové péče. Projektový záměr je rovněž vhodné dopředu konzultovat s Národním památkovým ústavem (NPÚ) v Brně. „Pokud jde o pravidla při posuzování vhodnosti nebo nevhodnosti konkrétního reklamního zařízení, postupuje se obecně dle Manuálu dobré praxe reklamy a označování provozoven v městské části Brno-střed,“ vysvětluje Andrea Ptáčková z Územního odborného pracoviště NPÚ v Brně. Tento dokument vznikl před pěti lety a jeho smyslem je nabídnout podnikatelům a obchodníkům přehledný návod, jak v centru města legálně umístit svůj vizuální poutač.
Inspirace západními metropolemi
Při snaze o omezení vizuálního smogu se nejen Brno, ale i další česká sídla často inspirují u západních velkoměst. „Do budoucna by bylo jistě žádoucí dosáhnout v centru obdobného stavu, jaký je běžně k vidění v zemích na západ od ČR, kde ani vozy MHD nejsou kompletně polepovány komerčními reklamami a vizuální smog je omezován pouze na nezbytně nutnou míru. Tedy na označení prodejen a krátkodobé umístění informací o probíhající kulturní nebo sportovní akci,“ dodává Koláčný.
Právě moderní nosiče v podobě nového ronda mohou k dosažení požadovaného cíle přispět. „Aktuální řešení určitě nejsou konečná, vývoj půjde dopředu neustále. Jedním ze základních problémů je samozřejmě ekonomika toho všeho. Každý reklamní nosič si na sebe musí vydělat. V dnešním době, kdy se reklama pomalu přesouvá do virtuálního světa, je to o to složitější,“ uzavírá Pavel Rouček.
sto
