Těžař a betonárky chtějí štěrkopísek. Lidé to odmítají. V oblasti kde se má těžit je totiž i vodní zdroj, který zásobuje vodou na 140 tisíc lidí. Panují obavy z jeho znehodnocení.
Letitá kauza, odpor kraje, obcí a měst, petice s desítkou tisíc podpisů, posudky, nic naplat. Český báňský úřad znovu potvrdil stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Obavy z negativního ovlivnění blízkého zdroje pitné vody nazvaného Bzenec-komplex, jako by neexistovaly. V místě chce těžit firma České štěrkopísky, podle které nejsou obavy ze znečištění vody na místě. Báňský úřad už stanovil dobývací prostor jednou, jeho rozhodnutí ale zrušil soud a věc mu vrátil k posouzení. Úřad všech 30 odvolání znovu zamítl. „Po důkladném vyhodnocení shromážděných odborných podkladů rozhodnutí, zejména závazných stanovisek dotčených orgánů a několika znaleckých posudků, dospěl Český báňský úřad k závěru, že v odvolacím řízení nebyl dán objektivní a zákonný důvod ke zrušení odvoláními napadeného rozhodnutí,“ uvedl báňský úřad.
Jihomoravský kraj proto podává žalobu proti jeho rozhodnutí. „Za současné situace, kdy se vzhledem k nedostatku vody zvyšuje význam každého stávajícího zdroje, není možné přehlížet důvodné obavy a námitky kvůli soukromému zájmu na těžbě,“ uvedl hejtmanův náměstek Lukáš Dubec (Piráti). Podle něj báňský úřad v odvolacím řízení zvýhodnil těžbu, která je podnikatelským zájmem jednotlivce.
Báňský úřad podle Machka vypořádal podmínky soudu a stanovil dobývací prostor podruhé a zamítl odvolání kraje a obcí. „Stanovení dobývacího prostoru není rozhodnutí o samotné těžbě, o které rozhodne báňský úřad samostatně. Firma zatím žádost o těžbu nepodala,“ řekl mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek. Machek uvedl, že kraj má na podání žaloby právo a soud situaci přezkoumá.
Společnosti, která usiluje o těžbu, navíc skončila platnost posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Na základě ní firma žádala o stanovení dobývacího prostoru a mohla požádat o samotnou těžbu. Firma chce v povolovacím procesu pokračovat. „V současnosti se seznamujeme s odůvodněním rozhodnutí a následně zvolíme další postup,“ uvedl ve vyjádření právní zástupce firmy České štěrkopísky Tomáš Uherek. Poukázal na to, že zatímco na mnoha místech v Česku se štěrkopísek těží v bezprostřední blízkosti zdrojů pitné vody a prokazatelně prospívá jejich kvalitě a vydatnosti, u Uherského Ostrohu se už 17 let řeší, zda nemůže vodárenství ublížit. „V důsledku toho některé důležité dokumenty zdánlivě zastarávají, podstata problému však zůstává stejná a nedávno ji precizně formuloval i krajský soud: Veřejným zájmem je jak zásobování obyvatelstva pitnou vodou, tak těžba nerostných surovin, a v rámci projektu u Uherského Ostrohu střet těchto zájmů nehrozí. S ohledem na tato fakta a hrozící nedostatek štěrkopísku v regionu chceme pokračovat v povolovacím procesu ,“ uvedl Uherek.
Zdroj pitné vody Bzenec-komplex je na pomezí Moravského Písku na Hodonínsku v Jihomoravském kraji a Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji. Je to pátý největší zdroj v republice.
Voda nebo beton
Z 202 aktivních kamenolomů v ČR má 45 až 50 procent životnost do deseti let. Z 155 aktivních pískoven má životnost do deseti let 50 až 55 procent. Nedostatek kameniva a štěrkopísků tak bude pro stavební průmysl dlouhodobým a celoročním problémem. Vyplývá to z výsledků studie zpracované Českou geologickou službou. Mluvčí společnosti České štěrkopísky Petr Dušek uvedl, že snižování těžebních kapacit je protichůdné rostoucí spotřebě surovin v českém stavebnictví. „Spotřeba štěrkopísků a stavebního kamene již osm až devět let každoročně roste a s ohledem na objem plánovaných velkých investic do dopravní infrastruktury bude tento trend i nadále pokračovat,“ uvedl. Situace se zatím řeší předzásobením. Neotevření nových ložisek ale může v souvislosti s docházením zásob ve stávajících pískovnách znamenat výpadky a zpoždění dodávek.
Pro těžební společnost Kámen a písek, která provozuje deset kamenolomů v Jihočeském kraji, nastal vrchol sezony letos v září, kdy měsíční prodej překonal 300 tisíc tun stavebního kamene, uvedl jednatel Pavel Fučík. V předcházejících letech častěji dosáhla produkce nejvyšších čísel až v říjnu. „V první polovině minulé dekády byl trend naprosto jednoznačný, prodej odpovídal průběhu plánování staveb a nejvyšších objemů dosahoval na konci roku. V posledních letech ovlivňují bilanci naše dodávky na výstavbu dálnice D3, takže expedice je více rozložena do celého roku,“ dodal.
Některé společnosti řeší nedostatek těchto stavebnin recyklováním starých. „Stavební suť už nyní využíváme na výrobu Rebetongu, tedy betonu ze 100procentního recyklátu, bez použití lomového kamene. Betonovou drť z rekonstruovaných vozovek běžně používáme do podkladních vrstev při stavbě nových a modernizovaných dálnic,“ uvedl Aleš Krupka, ředitel divize Inženýrské stavitelství Skanska Central Europe. Společnost tak investuje do technologií využívající stavební odpad.
Sto/ČTK
