Mít na zahradě u rodinného domu nebo chalupy vlastní studnu představuje pro většinu lidí symbol nezávislosti na veřejném vodovodu a rostoucích cenách vodného a stočného. Málokdo si však uvědomuje, že samotný pozemek a vyhloubená šachta sice patří majiteli, ale podzemní voda nikoliv. Podle českých zákonů je voda přírodním zdrojem ve vlastnictví státu a k jejímu čerpání je nutné mít platné úřední povolení. Kdo vodu odebírá načerno nebo bez platných dokumentů, tomu hrozí ze strany vodoprávních úřadů sankce až do výše padesáti tisíc korun a v krajním případě i zapečetění čerpadla.
Na tuto nepříjemnou administrativní past naši redakci upozornil čtenář pan Stanislav z Benešovska, který se o problému dozvěděl až při sousedském sporu: „Před pěti lety jsme koupili starší domek se zahradou, na které byla funkční kopaná studna. Bývalý majitel nám tvrdil, že studna je tam od nepaměti a všechno je v pořádku. Letos v létě, když bylo velké sucho, si soused začal stěžovat, že mu mizí voda v jeho vrtu, a podal podnět na vodoprávní úřad. Úředníci přišli na kontrolu a požadovali platné povolení k nakládání s podzemními vodami. Zjistil jsem, že studna sice byla zkolaudovaná jako stavba v sedmdesátých letech, ale povolení k samotnému odběru vody vypršelo v roce 2008 a nikdo ho neobnovil. Hrozila nám obrovská pokuta za neoprávněný odběr vody za několik let zpětně.“
Zmatek v legislativě pramení z rozdílu mezi povolením samotné stavby studny a povolením k odběru podzemní vody. Zatímco staré studny postavené před 1. lednem 1955 se ze zákona považují za legální stavby automaticky, u novějších děl je situace podstatně složitější. V roce 2008 navíc vstoupila v platnost novela vodního zákona, která plošně zrušila platnost všech starých povolení k odběru vody vydaných před rokem 2001. Pokud majitelé tehdy nepožádali o prodloužení, ocitli se nevědomky v nelegálním stavu.
Vodoprávní úřady se na kontroly studní a vrtů zaměřují stále častěji, a to zejména v suchých letních měsících a v lokalitách, kde dochází k poklesu hladiny spodních vod a sporům mezi sousedy. Problém se týká také nově budovaných hlubinných vrtů, které si lidé nechávají zhotovit bez hydrogeologického posudku a stavebního povolení od neautorizovaných firem s vidinou rychlé úspory.
Legalizace odběru vody přitom není nemožná, vyžaduje však čas a administrativní úsilí. Majitel nemovitosti by si měl v první řadě ověřit stav své studny na příslušném městském úřadě s rozšířenou působností. Pokud povolení chybí nebo vypršelo, je nutné nechat zpracovat zjednodušený hydrogeologický posudek a podat žádost o dodatečné povolení k nakládání s vodami. Náklady na posudek a poplatky se obvykle pohybují v řádu několika tisíc korun, což je zlomek částky, kterou by domácnost zaplatila v případě vyměření pokuty a poplatků za neoprávněné čerpání.
Zdroj: autorský text
