• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Voňavé pečivo z mouky a medu

    17.12.2022
    Táňa Pikartová

    Není snad domácnost, kde by před Vánocemi nezavoněly perníčky nazdobené cukrovou polevou. Je to pečivo, které k nim patří odedávna.

    V Evropě se prý začal perník péct už ve 13. století a v Čechách se poprvé objevil v roce 1335 na jarmarku v Turnově.

    Nejstarší dochovaná datovaná forma na perník u nás pochází ale až z konce 17. století, nejvíce se jich ale v muzeích dochovaly ty, které se používaly v 19. století.

    Ve vánočním čase je představují muzea na výstavách a nenajdete snad jediné, kde by na vás nedýchla atmosféra starých českých kuchyní a vůně perníkových lahůdek. Nejenže předvádějí originály starých perníkářských forem, ale nabízejí také řadu zajímavých informací o pečení této sladké vánoční lahůdky i s ochutnáváním. Perníkářské formy jsou například k vidění v Polabském muzeum v Přerově nad Labem na výstavě Cukroví z vánočního stolu našich prababiček, v níž jsou vystaveny staré i novější cukrářské a perníkářské formy a formičky, doplněné o staré i novodobé recepty i ukázky různých druhů vánočního cukroví.

    Zajímavé je například vyprávění o koření, které se do perníkového těsta přidávalo. Bylo jich prý až dvacet druhů. Určitě to byl fenykl, anýz, hřebíček, nebo badyán, koriandr, skořice, muškát, mnohá však byla tajnou ingrediencí.

    Formy na perník byly malým uměleckým dílem. Byly to nejčastěji desky z hruškového dřeva silné dva až sedm centimetrů. A každý, kdo se do jejich výroby pustil, musel mít pevnou ruku a dodržovat pravidlo řezby motivů. Musela být totiž všude stejně hluboká a nikde nesměl být šikmý vryp, protože by se těsto špatně propeklo a vyklápělo.

     

     



    Nepřehlédněte