Vyhlášení NP Křivoklátsko má tříměsíční odklad. Část starostů byla jednat ve výboru senátu

16.6.2022
Martin Solar

Když v pondělí 6. června vydala ministryně Anna Hubáčková zprávu, že vyhoví obcím a proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko posouvá její ministerstvo (MŽP) až na září, žádné ovace ze stran stávajících odpůrců parku to nepřineslo, protože by raději únor, až se rozkoukají nová zastupitelstva po podzimních komunálních volbách.

Původní plánovaný termín na vyhlášení záměru parku, s kterým měla začít běžet devadesátidenní lhůta na předložení připomínek i ze stran obcí, byl stanoven na
9. června. Proti tomu datu ale zastupitelé obcí protestovali s tím, že totiž tříměsíční lhůta na připomínky se kryje s létem a dovolenými a navíc jsou v září volby do zastupitelstev obcí. Hubáčková o posunu data informovala starosty a starostky dotčených obcí dopisem a uvedla, že s ohledem na své vlastní bohaté zkušenosti bývalé starostky považuje tuto připomínku za důležitou a proto termín posunuje, aby se vytvořil dostatečný prostor pro plnohodnotné zapojení obcí i po volbách do místních zastupitelstev. „Obracím se na Vás zároveň s naléhavou prosbou o co nejdůslednější informování obyvatel Vaší obce o připravovaném záměru tak, aby byla co nejlépe připravena k zářijovému připomínkování“, píše ministryně.
Součástí dopisu každé obci byla též aktuální mapa té části navrhovaného národního parku, která se kryje s katastrem dané obce.
O pár dní později zveřejnilo ministerstvo na svém webu velmi podrobnou mapu navrhovaného území s mnoha volitelnými vrstvami. Z map jsou zřejmé hranice NP
i hranice klidových území. Co mapy neobsahují, jsou budoucí zónace parku. Ty mají totiž vzniknout až v procesu příprav na park, kdy hlavním podkladem bude odborný materiál zabývající se zhodnocením přirozenosti lesních ekosystémů. Národní parky mají zóny čtyři a to zónu přírodní, zónu přírodě blízké, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny.
Zónace určuje, jakým způsobem bude o les v dané zóně pečováno, protože národním parkem by měla skončit těžba dřeva s prioritou profitu, a v obcích toto mají za jednu z informací, kterou by rádi věděli předem, zejména kvůli možnostem volného vstupu do lesa. Současně co se týče pohybu osob v jednotlivých zónách, tak ty se mohou pohybovat po cestách i mimo ně, v klidovém území parku pak jen po vyznačených trasách, pokud tam takové jsou.

Před 77 lety jsme přišli o Podkarpatskou Rus, vzdát jsme se museli i části Slovenska

Podle starosty Bělče Kocmana, který je řazen k lídrům odpůrců národního parku, se on nepovažuje za odpůrce, ale za tazatele po argumentech, co je v aktuální ochraně přírody v lokalitě špatně a zda se to dá řešit bez změny statusu ochrany území a jak. V jeho obci nemají přesně zmapováno, kdo z obyvatel je proti, kdo pro a kdo je neutrální, ale zastupitelstvo je dle většinového usnesení proti parku s tím, že dvě zastupitelky na jednání nedorazily. Podle Kocmana by to mělo být ministerstvo, které zaplatí nějaký výzkum mezi občany a ne to nechávat na obcích. V podzimních volbách bude opět kandidovat, ale nepočítá s tím, že by s tématem národního parku chtěl jít do voleb.
„Nejvíc se obávám toho, že postupem času se 90% parku stane bezzásahovým územím, kde skrz klády neprojdete“, uvádí Kocman. V minulém týdnu navštívil s několika dalšími starosty kompetentní výbor senátu, jednání se podle něho účastnilo 8 z 10 senátorů výboru a náměstek MŽP Tesař. Starostové „odpůrci“ předložili v senátu žádost o doložení oprávněnosti jednání stran vyhlášení národního parku. V Usnesení, které ještě nebylo zveřejněno (pozn.: k datu uzávěrky Regionu), by podle Kocmana mělo být údajně uvedené, že „nelze opomenout územní samosprávy, území, kde má stát majetek, je ve správě obcí“.
Hana Zeus



Nepřehlédněte