Začalo to v pivovaře U Halánků
Počátky sbírání technických památek na území Čech jsou spojeny s Jednotou pro povzbuzení průmyslu v Čechách, která v roce 1834 založila technický kabinet, ve kterém shromažďovala ukázky strojů a průmyslových výrobků. Zakladatelem českého moderního technického muzejnictví se stal Vojtěch Náprstek (1826 v Praze – 1894 tamtéž), který budoval sbírku světových průmyslových a technických novinek od roku 1862 a v roce 1887 zpřístupnil sbírky Českého průmyslového muzea v nové části domu U Halánků. Úspěchy výstavních podniků v 19. století a na počátku 20. století, úsilí o zachování dokladů o rozvoji českého průmyslu a řemesla i snahy o založení Technického muzea ve Vídni podpořily vznik Technického muzea pro Království české v Praze. Muzeum bylo založeno 5. července 1908, v roce 1910 byl ustanoven spolek muzea a 28. září 1910 otevřelo muzeum první expozice ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí.
Mezi světovými válkami se sbírky tehdy již Technického muzea československého dále rozrůstaly, proto hlavním cílem muzea v tomto období bylo postavení vlastní budovy. V roce 1935 zvítězil ve veřejné soutěži na návrh budov pro technické a zemědělské muzeum architekt Milan Babuška.
Architekt a dirigent
Obě letenské budovy se staly nejznámějším dílem Milana Babušky (1884 v Dubí u Kladna – 1953 v Praze).
Dětství prožil v Unhošti, po rakovnické reálce studoval architekturu na ČVUT. Protože byl též mimořádně hudebně nadaný, současně s architekturou studoval hru na housle. Před první světovou válkou krátce pracoval jako architekt, působil rovněž jako dirigent České filharmonie. Byl jmenován profesorem na průmyslové škole v Jaroměři a současně s profesurou pracoval jako soukromý projektant. Během první světové války přešel z Jaroměře na pražskou průmyslovou školu stavební, kde působil do roku 1923. Od té doby se Babuška plně věnoval projekční činnosti. V roce 1923-24 upravoval nebušický zámeček na Jenerálce pro potřeby Domova legionářů. Specializoval se především na projekty škol a průmyslových staveb, kterých během svého života uskutečnil přes dvě stovky. Projektoval rovněž lázeňské budovy, z raného období např. v Jáchymově, z pozdějšího např. Lázeňský dům ve Velichovkách. Poměrně málo projektoval rodinné a obytné domy (Nad Komornickou 2, Praha, Dejvice). Sám bydlel ve starém činžáčku na Letenském náměstí 2 v Bubenči.
Místo muzeu bylo nejdřív ministerstvo pošt
Stavba budovy technického muzea probíhala v letech 1938 až 1941. Její osud stejně jako osud muzea však poznamenala válka, hned po dokončení stavby byla budova zabrána okupační správou pro protektorátní ministerstvo pošt.
První expozice a výstavy po skončení války byly v budově na Letné otevřeny až v roce 1948, zpřístupněna byla dopravní hala muzea, budovu však muzeum mohlo využívat jen z jedné třetiny. V roce 1951 se technické muzeum na základě vládního usnesení stalo muzeem státním a přijalo nový název Národní technické muzeum. Nová instituce jako vědecký a vzdělávací ústav získala nové finanční možnosti a byla personálně posílena. Vznikaly nové stálé výstavy, velký význam byl v rámci dobových priorit kladen na výstavbu důlních expozic v suterénu budovy v letech 1951 až 1953. V 60. letech se NTM dále rozvíjí a navazuje kontakty v zahraničí, v 70. letech proběhla výstavba depozitářů v Čelákovicích a i v nepříznivé době normalizace pokračoval bohatý výstavní program.
Dokončit a zařídit muzeum trvalo 75 let
Důležitým úkolem pro NTM po roce 1989 bylo získání celé budovy na Letné pro muzejní účely. V roce 1990 vláda rozhodla o uvolnění budovy pro muzeum, ale až v roce 1999 opustil budovu poslední nájemník. Připravovanou opravu budovy zbrzdila povodeň v roce 2002, která zasáhla depozitáře muzea v Invalidovně v Karlíně.
V roce 2003 byla zahájena stavební rekonstrukce budovy na základě projektu ateliéru AR 18 Němec Žilka a muzeum bylo uzavřeno pro veřejnost.
15. února 2011 bylo slavnostně otevřeno prvních pět expozic, v říjnu 2013 bylo Národní technické muzeum po 75 letech konečně dokončeno a plně zařízeno. Muzeum nyní představuje staletí technického důvtipu ve 14 stálých expozicích a množství krátkodobých výstavních projektů.
Muzeum má i veřejnou knihovnu a archiv
V současnosti Národní technické muzeum, které je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, spravuje 70 000 sbírkových předmětů, které dokumentují vývoj vědy a techniky v Českých zemích.
V budově na Letné je otevřena také specializovaná knihovna (200 tisíc svazků) a archivní badatelna. Archiv architektury a stavitelství NTM obsahuje přes 200 souborů dokumentujících vývoj (nejen) české architektury 19. a 20. století. Kromě pozůstalostí významných českých architektů a stavitelů (Zítek, Schult, Kotěra, Gočár, Janák, Lanna ad.), zahrnuje také několik tematických sbírek (Národní divadlo, Strakova akademie, Rudolfinum aj).
V expozicích muzea je vystaveno kolem 6 tisíc předmětů, tedy necelých 10 procent z jeho sbírkového fondu. Další předměty představuje muzeum ve svých krátkodobých výstavních projektech. Mezi vystavenými exponáty nalezne návštěvník mnoho významných předmětů, mezi nimi také devět předmětů zapsaných na seznam národních kulturních památek. Mezi unikátní exponáty patří nejstarší automobil vyrobený u nás NW Präsident, vůz prezidenta T. G. Masaryka Tatra 80, slavná Tatra 87 cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, parní lokomotiva Kladno z roku 1855, salonní vůz císaře Františka Josefa, letoun Kašpar JK systém Blériot, mezi předměty ze sbírky technika v domácnosti jsou exponáty z vlastnictví Vojty Náprstka, další unikáty naleznou návštěvníci v expozicích fotografie, měření času, architektury či tiskařství.
Návštěvnost muzea je vysoká, v roce 2015 sem přišlo bezmála čtvrt milionu lidí.
Ředitelem NTM je historik architektury, památkář a pedagog Karel Ksandr.
A co dál?
V roce 2015 otevřeno NTM první pobočku mimo Prahu – Centrum stavitelského dědictví v Plasích s rozsáhlou expozicí stavitelství a prostory pro pořádání řemeslných workshopů a setkávání odborné veřejnosti. Nyní muzeum plánuje přípravu Muzea železnice a elektrotechniky, které má vzniknout na Masarykově nádraží. Zde bude umístěno 40 kolejových vozidel ze sbírek NTM, jejíž hlavní část je soustředěna v depozitáři v Chomutově.
