Bombardování a útoky při ruské invazi poničily na Ukrajině téměř pět stovek muzeí, výstavních síní, historických budov či uměleckých škol. Tisícovky exponátů museli pracovníci převézt do bezpečí. Cennosti z Mariupolu a obsazených území odvezla okupační vojska. Na konferenci Mezinárodní rady muzeí (ICOM) v Praze to řekla náměstkyně ukrajinského ministerstva kultury a informační politiky Kateryna Čujevová. Na setkání ICOM do Prahy dorazily tři tisícovky muzejníků z celého světa. Akce potrvá do 28. srpna. Do programu pořadatelé zařadili i blok o situaci na Ukrajině a pomoci se záchranou tamního historického a kulturního dědictví.
„Žijeme v totální nejistotě. Situace se mění každý den. Ruské bombardování dopadá totiž na celou zemi,“ uvedla náměstkyně.
Ruská vojska vpadla na Ukrajinu 24. února. Se záchranou památek i pracovníků se začalo podle náměstkyně okamžitě a evakuace trvá dodnes. Čujevová uvedla, že muzejní týmy musely do bezpečí dostat tisícovky cenností a exponátů. Zakonzervování je obtížné. Záchranné plány se musely přizpůsobit, pracuje se na dokumentaci a digitalizaci. Řada institucí je mimo provoz. „Tisícovky předmětů z Mariupolu a dalších okupovaných míst Rusové odvezli,“ dodala náměstkyně. Podle ní se v ukrajinských muzeích v obsazených místech začaly objevovat ruské „propagandistické projekty“.
Ničení památek potvrdila i organizace UNESCO. K 12. srpnu evidovala 177 zdemolovaných lokalit, z toho 76 náboženských objektů, 34 historických a 29 kulturních budov, 17 památníků, osm knihoven a 13 muzeí.
O odvážení ukrajinských sbírek do Ruska, ničení předmětů spojených s ukrajinskou historií a pořádání proruských výstav v obsazených muzeích se zmínila i Anastasija Čerednyčenková z ICOM Ukrajina. „Muzejní objekty jsou pak nástrojem propagandy. Vracejí nás do sovětských časů. Je snaha o ničení ukrajinského dědictví,“ popsala Čerednyčenková. Podle zástupců ukrajinských institucí a organizací ruské útoky směřují hlavně na předměty, které jsou spojeny s ukrajinskou identitou.
Země střední a východní Evropy poskytly svým ukrajinským kolegům pomoc. Na Ukrajinu poslaly obalový materiál, přijali ukrajinské pracovníky a jejich rodiny, nabídly depozitáře i restaurátorskou práci. Muzea informují o situaci, pořádají výstavy a další akce. Konají se i sbírky. Podle zástupců jednotlivých států je důležité pomoc dál poskytovat a zabránit případnému ochladnutí zájmu. O podpoře budou muzejníci jednat v dalších dnech.
„Je velmi důležité, že se podařilo téma do programu zařadit, a to ještě ke všemu na 21. srpen (výročí okupace Československa z roku 1968). To je velký symbol a muzea jsou se symboly spojena. Vnímají to i ukrajinští kolegové,“ řekl Filip Petlička z organizačního týmu konference. Ve čtvrtek 24. srpna je pak den nezávislosti Ukrajiny, který připomíná vyhlášení samostatnosti země v roce 1991. Uplyne také půl roku od začátku ruské invaze.
Podle českých zástupců tíhu událostí na Ukrajině vnímají mnohem silněji muzejníci ze zemí střední a východní Evropy a z Pobaltí. Díky pražské konferenci se dostane víc na celosvětové fórum a v povědomí také zůstane déle, míní Petlička.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) na konci června na setkání s kolegy ze zemí střední a východní Evropy a pobaltských států v ukrajinském Lvově řekl, že ČR chce za svého předsednictví v Radě Evropské unie organizovat evropské expertní týmy na pomoc Ukrajině. Ve spolupráci s tamními muzei, divadly či knihovnami mají spolupracovat na konzervaci, rekonstrukcích a digitalizaci ukrajinského kulturního dědictví.
Zdroj: ČTK
