Téměř šedesát procent starších dívek a 46 procent chlapců ze stejné věkové skupiny má přímou zkušenost s opakovaným ubližováním ze strany spolužáků. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu, který si nechalo vypracovat město Litoměřice a jehož výsledky zveřejnila radnice na svém webu.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 884 žáků ze všech šesti základních škol zřizovaných městem. Zapojeni byli žáci 4., 5., 8. a 9. ročníků, tedy děti přibližně ve věku od deseti do patnácti let. Výzkum pro město zpracovali odborníci z Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Katedry sociální práce Univerzity Jana Evangelisty Purkyně ve spolupráci s městským odborem školství, kultury, sportu a památkové péče.
Celkové školní klima hodnotí žáci spíše pozitivně a pocit bezpečí ve školách je podle výsledků poměrně vysoký. Jako nejméně bezpečné místo označovaly děti napříč všemi školami školní toalety. U starších žáků se k problematickým prostorům přidaly také šatny, přičemž část respondentů uváděla nižší pocit bezpečí přímo ve třídách.
Samotnému označení „oběť šikany“ se podřídila přibližně čtvrtina mladších žáků a 15 procent starších. Výzkumníci ale při vyhodnocování pracovali s širším souborem odborných kritérií, takže do kategorie potenciální oběti opakovaného ubližování mohli zařadit i děti, které svou zkušenost jako šikanu samy nepojmenovaly. Právě po aplikaci těchto kritérií vyšla najevo čísla výrazně vyšší, 29 procent u mladších žáků a zmíněných 46, respektive 58 procent u starších chlapců a dívek.
Nejčastější formou není fyzické násilí, ale takzvaná vztahová šikana, tedy pomlouvání, záměrné vylučování z kolektivu nebo dlouhodobé ignorování. Autoři výzkumu upozorňují, že právě tyto projevy bývají hůře rozpoznatelné, přesto mohou mít na děti výrazný dopad. Zkušenost s kyberšikanou přiznalo přibližně 16 procent respondentů. Zatímco u mladších žáků šlo nejčastěji o urážlivé nebo nepříjemné zprávy, u starších se častěji objevovalo sdílení fotografií či videí bez souhlasu dotčeného dítěte.
Výsledky výzkumu mají sloužit jako podklad pro plánování preventivních aktivit zaměřených zejména na vztahovou šikanu, kyberšikanu a bezpečí v konkrétních místech, která žáci sami označili za problematická.
Zdroj: autorský text / ČTK
