Brzdou rozvoje jsou mimo jiné komplikované majetkové poměry, například roztříštěnost pozemků, exekuce a další, a také stará ekologická zátěž, která prodlužuje přípravu investic. Výstavba na brownfieldu je nákladnější než na zelené louce. Například intenzivní příprava území bývalé Poldi trvá zhruba pět let a teprve nyní se dostává do fáze zahájení výstavby prvních projektů, řekl architekt a kladenský radní Ondřej Rys (za Volba pro Kladno).
Aktuální zájem o brownfieldy může být podle radního dán i stále horší dostupností jiných pozemků. „Proto jsou, i přes mnohé komplikace, brownfieldy dnes pro řadu investorů atraktivnější než dříve,“ vysvětlil Rys. Město by se při spolupráci s investory mělo podle něj soustředit především na jasnou a dobrou komunikaci hned od začátku projektu. „Čím dříve je dialog zahájen, tím bývá další průběh většinou hladší. Důležité je, aby město měla nastavená jasná pravidla a požadavky a dobře připravené územně plánovací podklady. Výhodou je mít pro rozvojová území připravené územní studie nebo alespoň v územním plánu zanesen požadavek na jejich pořízení,“ doplnil radní.
Cílem města by podle něj mělo být zajištění co největší kvality vystavěného prostředí, především veřejných prostranství, ale i architektury jednotlivých domů. „Je důležité, aby si město uvědomilo všechny dopady, které nová výstavba přinese. Město by mělo být připraveno také umět s developery obchodovat – například nabídnout intenzivnější využití za kvalitnější veřejný prostor, vybudování školky či parku a podobně. Za nezbytné považuji, aby byl na straně města u jednání architekt či jiný odborník,“ řekl Rys.
V budoucnu čekají změny například kladenskou lokalitu Rozdělov Sever, kde jsou nyní zatím fungující areály logistické a stavební firmy, což je spojené i s dopravní zátěží pro obytnou zástavbu. Celou lokalitu chce vedení města přeměnit na rezidenční čtvrť, územní plán i studie už jsou zpracované. Přeměna bude moci začít, až se provozy přesunou do jiné lokality, která bude mít například lepší dopravní napojení. Podle Rysa by též byla vhodná přestavba přízemních prodejen super- a hypermarketů uvnitř města na vícepodlažní a víceúčelové budovy, které by využily plochy ve městě intenzivněji a hospodárněji.
Kladno má vydané územní rozhodnutí na silniční průtah Vojtěšskou hutí, který by měl dopravu z průmyslové zóny na východě města směřovat na silnici I/61, která je přivaděčem k dálnici D7, a po dostavbě připravovaného obchvatu i k dálnici D6. „V ideálním případě by tento průtah měl směřovat dále po komunikaci v majetku Středočeského kraje skrz areál Dříň a po úpatí Buštěhradské haldy rovnou k mimoúrovňové křižovatce na D7 u Stehelčevsi a zcela se tak vyhnout obydleným územím. Pro realizaci tohoto ideálního řešení je však nezbytná podpora kraje a státu, která zatím chybí,“ uvedl radní.
Stát podle něj sice zájem o podporu brownfieldů deklaruje, ale ve skutečnosti je podpora nedostatečná nebo velmi komplikovaná a pomalá. „Konkrétně by byla potřeba lepší podpora sanací ekologických zátěží, především těch opravdu velkých a strukturálních, které jsou například v kladenské Poldi, a náklady na jejich vyčištění dosahují miliardových hodnot. Bez dostatečně vysoké podpory na vyčištění nemůžou být pozemky brownfieldů konkurenceschopné výstavbě na zelené louce,“ řekl Rys.
Upozornil také na obrovskou byrokracii a průběžné měnění podmínek dotačních titulů, což je často pro některé záměry likvidační. Jako logické také nevidí ukončení právě modernizované trati mezi Prahou a Kladnem před největší rozvojovou plochou ve městě. Podle něj by prodloužení modernizovaného úseku do zastávky Dubí mělo být jasnou prioritou státu, aby několik tisíc lidí, kteří zde budou pracovat a bydlet, mohlo využívat ekologickou i ekonomickou variantu dopravy.
Zdroj: ČTK
