Z Děčína v květnu zmizelo poslední kasino. Nulová tolerance by ale mohla nahnat více hráčů do ilegality

4.8.2022
Redakce

Lze s pomocí obecní regulační vyhlášky vymýtit veškerý hazard z českých měst a obcí? Platí jasná úměra zákaz hazardu = žádný hazard bezpodmínečně? Množící se případy odhalených nelegálních heren po celé republice naznačují, že to tak jasné a jednoduché není a pravděpodobně nikdy nebude. V severočeském Děčíně skončilo poslední legální kasino letos v květnu. Ještě v únoru ale celníci na území města odhalili poměrně technicky i finančně dobře vybavenou nelegální hernu. Hazard pravděpodobně nikam nemizí – jen se začíná vymykat kontrole města i státu.

Děčín se snaží dát hazardu stopku už roky

Celníci z Ústeckého kraje podnikli koncem letošního února razii v lokálním sport baru v Děčíně. Měli totiž informaci, že je zde provozována nelegální herna. V průběhu zátahu na místě objevili čtyři herní automaty v hodnotě půl milionu korun, 120 tisíc korun v hotovosti určených na výplatu výher a 50 gramů látky, kterou později laboratoř identifikovala pozitivně jako marihuanu. Nález naznačuje, že ilegální hazard bývá v hernách spojen i s jiným společensky škodlivým byznysem. O tento nález se zasloužil speciálně vycvičený služební pes Adelheid.

Ač v Děčíně platí režim nulové tolerance technických hazardních her a celníkům se vcelku daří odhalovat ilegální provozovny, problém samotný rozhodně nikam nemizí. Ze statistik Celní správy ČR pro rok 2022 vyplývá, že od začátku roku bylo v Ústeckém kraji v rámci 12 kontrolních akcí evidováno 11 porušení předpisů regulujících provozování hazardních her. Příslušníci sboru odhalili dvě nelegální herny a zabavili pět tzv. kvízomatů, které ještě donedávna platily za spolehlivou obezličku, jak přísná pravidla obcházet.

Nulová tolerance byla v Děčíne zavedena poměrně nedávno – poslední provozovně doběhla licence koncem letošního května. Město ale s podobnými koncepty koketovalo už dlouhé roky. Původní regulační vyhláška byla přijata už v roce 2011 a o dva roky později prošla výraznou zmírňující revizí. Obě verze předpisu se ale nevyhnuly kontroverzím – první zkolabovala pod drobnohledem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), druhá dokonce skončila před Evropským soudním dvorem v rámci řízení o předběžné otázce, zda její znění není v rozporu s pravidly volného trhu služeb. Vedení města ani teď nevylučuje, že by dikce vyhlášky mohla být výhledově zmírněna – pokud se podaří najít jiné vyhovující řešení.

Přísná pravidla a absence pozitivní motivace

„V ČR bylo v roce 2020 provozováno 1007 povolených heren a kasin a dokonce jen 17 webových stránek. S přibývajícími vyhláškami velkých měst, která zavádějí úplnou prohibici heren a kasin na celém svém území, bude jejich počet dále klesat. Pokud se tedy něco nezmění, brzy se dočkáme situace, kdy bude odhalených černých heren a kasin více než těch legálních nejen na internetu, ale i v klasickém kamenném prostředí. S dalším zavíráním legálních heren bude těch nelegálních navíc pravděpodobně dále přibývat,“ předpovídal loni v deníku Referendum Jan Řehola, ředitel Institut pro regulaci hazardních her. Dnes už jsme se do této situace téměř dostali – podle dat celníků má Česká republika přes 800 objevených nelegálních provozoven na 1007 provozovaných legálně.

Děje se tak navzdory tomu, že česká protihazardní legislativa na národní úrovni je jednou z nejpřísnějších v celé Evropě. Důvodem je například existence registru osob vyloučených z hazardního hraní a povinná evidence, které je jen tím nejviditelnějším příkladem nových povinností na straně provozovatelů. Účinnost pravidel přijatých v rámci velké novelizace v roce 2017 si pochvalovalo i Ministerstvo financí tehdy ještě pod vedením Aleny Schillerové (ANO). Je tedy k zamyšlení, zda iniciativy obecních samospráv v podobě regulačních vyhlášek zavádějících nulovou toleranci, nejsou spíše kontraproduktivní. Při přípravě novely 2017 totiž stát spolupracoval s předními představiteli české adiktologické obce – tento aspekt na obecní úrovni často chybí. Vyhlášky jsou psány horkou jehlou bez přihlédnutí k širšímu společenskému kontextu.

„Z historie víme, že prohibice nikdy nic dobrého nepřinesla. Hazard je především lidská vášeň a tu nemůžete jen tak ze dne na den zakázat. Víra, že něco takového je ve 21. století možné, je spíše úsměvná, ne-li iluzorní,“ věří podnikatel v herním a zábavním průmyslu Pavel Zákravský. Sám je hlasitým kritikem nekoncepčních obecních vyhlášek, a to především z toho důvodu, že většinou postrádají potřebou odbornost a erudici.

„Patologické hráčství je bezpochyby závažnou diagnózou, kterou by ale měli řešit na slovo povolaní odborníci – na individuální úrovni specializovaní adiktologové, na národní úrovni autoři extrémně přísného zákona o hazardních hrách. Ti by navíc měli společnými silami utvářet osvětové a prevenční strategie,“ vysvětluje a dodává, že nejlepším receptem na tyto problémy je přítomnost proškoleného zaměstnance, který v případě potřeby může neprodleně zasáhnout. „Možná to mnohé překvapí, ale je to právě personál provozovatelů kasin, který je proškolen rizikové hráče v krizových momentech od hraní odradit. V každé provozovně je pak samozřejmostí mít kontakty na odborníky, kteří se touto problematikou zabývají,“ dodává Zákravský.

Obcházení pravidel je „kreativní“ disciplína

I přes to všechno případů odhalených ilegálních provozoven neubývá. Provozovatelé jsou naopak čím dál kreativnější ve způsobech, jak nelegální činnost maskovat či co nejvíce celníkům znepříjemnit jejich práci. Po verdiktu Nejvyššího správního soudu už asi pomalu odzvonilo kvízomatům, ale setkat se teď můžeme i s novým trendem šroubování automatů k zemi. To zpomaluje průběh kontrolních akcí a provozovatelé tak mají dostatek času na upozornění dalších „kolegů z branže“. Kromě toho poptávka po hazardních hrách nikam nezmizela – hráči se tak často přesouvají právě do ilegality nebo do prostředí online heren.

V otázce kvízomatů zastal Nejvyšší správní soud ČR jasné stanovisko – kvízomat je úplně stejný výherní automat jako každý jiný. To, že se zařízení hráče jednou za čas zeptá na triviální vědomostní otázku ještě neznamená, že jde o provozování vědomostní soutěže. Obliba kvízomatů navíc od roku 2017 raketově rostla. Klasicky byly instalovány na základě domluvy mezi majiteli podniků a provozovateli těchto herních zařízení.

Počet automatů od novely sice výrazně poklesl – z cca 100 tisíc na nějakých 20 tisíc. Nicméně je nutné si uvědomit, že to jsou oficiální čísla, která nezohledňují, kolik automatů je po České republice instalováno nelegálně. Stejně tak se do tohoto čísla nepromítá počet aktivních online heren – legálních či ilegálních – které v online prostředí poskytují hráčům de facto stejné mechanismy jako technické hry v landbased prostředí. Generální finanční ředitelství loni na podzim informovalo, že Specializovaný finanční úřad odhalil od roku 2017 771 provozovatelů bez patřičných povolení a doměřil jim daň v celkové výši 71 milionů korun.

Jedinou cestou, jak těmto negativním trendům zabraňovat, tak zůstává pozitivní motivace provozovatelů. Regulační vyhlášky hlásající nulovou toleranci k tomu ale moc nepřispívají.



Nepřehlédněte