Slovní hříčky určeny především k zábavě se začaly v časopisech objevovat koncem 19. století. Později se dále rozvíjely a vzniklo jich nepřeberné množství, nejčastější jsou švédské, číselné nebo osmisměrky. Jejich historie je ale více než zajímavá.
Jak už bylo řečeno, různé slovní hříčky a hádanky, které byly často spojené s nějakým grafickým uspořádáním, se v časopisech začaly objevovat na konci 19. století. Stále více se ale začaly objevovat hříčky, kam se slova zapisovala křížem, tedy vodorovně i svisle. Prakticky první křížovka byla otištěna ve Sborníku hádanek Zlaté Prahy v roce 1899. Vymyslela ji tenkrát Milada Antošová z Modřan. Tato křížovka ještě sice neměla charakteristickou mřížku, jak známe dnes, ale výrazy se křižovaly ve dvou směrech a řešily se podle legendy, takže byl dodržen základní princip i dnešních křížovek.
I přesto je ale v Guinnessově knize rekordů uváděn jako vynálezce křížovek Arthur Wynne, jehož první křížovka byla uveřejněna 21. prosince 1913 v New York World.
V našich zeměpisných šířkách si křížovky získaly značnou oblibu. A tak se i tento obor začal profesionalizovat. Kladl se větší důraz na dodržování diakritiky a symetrie obrazce. Postupně také vymizely komolené výrazy doplňované poznámkami (bez hlavy, tj. bez prvního písmene a bez paty, tj. bez posledního písmene).
Křížovky nového typu byly publikované poprvé v Lidových novinách 18. ledna 1925. Jednalo se o tzv. křížovky americké pod názvem criss-cross puzzle. Od té doby se staly křížovky součástí takřka všech novin a časopisů, dokonce i časopisů pro děti. Řadu let také vychází několik periodik, která jsou vyloženě křížovkářská, tj. jejich účelem je čtenáři přinést jen křížovky. Křížovky už tak nejsou pouze součástí ustálených periodik jako oddechová část, ale mají i vlastní formát.
V roce 1968 byl pak založen Svaz českých hádankářů a křížovkářů, který od 17. února 2017 nese název Český svaz hádankářů a křížovkářů.
Zdroj: Česká kniha rekordů III. Agentura Dobrý den, Pelhřimov 2009
