Zahájení dlouho očekávané stavby nového zázemí Záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy v Praze 5 – Jinonicích je již na dohled. Celá stanice, včetně pacientů, se proto přestěhovala do svého dočasného působiště v Praze 8. Po celou dobu stavby bude stanice fungovat v neveřejné části areálu Zahradnictví Ďáblice, které stejně jako záchranná stanice spadá pod příspěvkovou organizaci Lesy hlavního města Prahy. V následujících měsících tak záchrannou stanici najdete hned vedle Ďáblického hřbitova na adrese K Zahradnictví 582, Praha 8 – Střížkov.
Během podzimu se v areálu zahradnictví vybudovalo dočasné zázemí pro pracovníky stanice i léčebné prostory a voliéry pro zvířecí pacienty. Provoz stanice nemusí být tedy po dobu stavby přerušen a naopak ani stavební práce v jinonickém areálu nebudou komplikovat léčení pacientů. Aby mohla i během stavebních prací poskytovat zraněným živočichům adekvátní péči v celém rozsahu, byl přesun stanice na dočasné působiště mimo stavbu nevyhnutelný.
Nonstop linka záchranné stanice
Stále platí, že pokud najdete nějakého zraněného volně žijícího živočicha, nejlepší možný postup je zavolat na nonstop linku záchranné stanice 773 772 771, kde se s vámi operátor domluví na dalším postupu.
Stejně jako v Jinonicích ani nynější dočasný léčebný areál v Ďáblicích není přístupný veřejnosti, ale pokud do stanice přijedete například se zraněným živočichem, můžete cestu samozřejmě spojit s návštěvou prodejny zahradnictví, která je hned vedle.
Nová stanice vznikne v Jinonicích na místě stávající, která funguje v provizorních podmínkách stavebních buněk a dočasných voliér od roku 2012. Provizorní Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy v Jinonicích ošetřovala asi 5000 zvířat ročně. Nově budovaná stanice má mít dvojnásobnou kapacitu. Stavba nového zázemí záchranné stanice by měla být zahájena během února a předpokládaná doba výstavby je 18 měsíců. Investorem stavby je hlavní město.
Záchranáři ošetří přes pět tisíc zvířecích pacientů ročně
V minulém roce ošetřili v Jinonicích celkem 5 175 živočichů 125 různých druhů. To je sice o stovku méně než v předchozím roce, přesto jde o jedno z nejvyšších čísel v historii fungování stanice. Nejčastěji přijímaným volně žijícím živočichem byl v roce 2022 holub hřivnáč, původně plachý lesní pták, který se podobně jako jiní volně žijící živočichové v posledních desetiletích stále více zabydluje i ve velkých městech a musí se tak potýkat s nástrahami městského prostředí. V uplynulém roce potřebovalo pomoc záchranářů celkem 638 holubů hřivnáčů.
Nejčastěji se do záchranné stanice v roce 2022 dostávali živočichové, kteří utrpěli nějaké zranění – obvykle při střetech s vozidly, při pokousání jiným živočichem nebo při nárazech do překážek, jako jsou například skleněné plochy nebo trolejová vedení. Pečovali tu například o vzácného kvakoše nočního, který si zlomil obě nohy, o silně ohroženou vlhu pestrou zraněnou po nárazu do překážky při cestě na zimoviště v Africe, o kačera, kterému nohu probodl rybářský háček, nebo o ježka, kterého škrtil kroužek z víčka od PET lahve.
Zhruba třetinu příjmů tvořila malá, nesamostatná mláďata. Záchranáři se postarali třeba o malinké mládě lasice kolčavy, které by bez pomoci nepřežilo, čtyřtýdenní veverčátko vytažené predátory z hnízda na Letné, nebo o dva malé kalouse za bouřky vypadlé z hnízda. Dalších 12 procent pacientů potřebovalo pomoc, protože uvízlo v některé z městských pastí, jako jsou světlíky, komíny, kanály či nejrůznější sítě a další skryté nástrahy. S mláďaty standardně souvisí i nejvytíženější měsíc z celého roku. Obvykle to bývá některý z letních měsíců, kdy vrcholí takzvaná sezona mláďat. Stejně jako v roce předcházejícím byl i vloni nejnáročnější červen, během kterého stanice přijala 907 zvířat. Jen o málo živočichů méně, celkem 895 jich přijali také v květnu. Dohromady tak za tyto dva měsíce záchranná stanice přijala více než třetinu všech pacientů z celého roku.
Pracovníci stanice řešili i dost kuriózní situace. Například případ dvou užovek hladkých společně zamotaných do nylonové sítě nebo dvou špačků nedobrovolně k sobě připoutaných zašmodrchaným provázkem. Odchytávali také straku obecnou, která zalétla do areálu Kláštera svatého Gabriela na Smíchově, nebo rehka domácího, který v sídle České televize na Kavčích horách pravděpodobně uvízl v nějaké větrací šachtě a nakonec se propadl až do televizní kostymérny. Celkem 542 zvířat skončilo v péči záchranné stanice také kvůli celkovému vyčerpání.
Přes dvě třetiny zraněných a jinak handicapovaných zvířat tvořili ptáci, zbytek představovali savci, mezi nimi hlavně ježci východní, ježci západní, zajíci polní či veverky obecné. Z ptačích zástupců, kromě holubů hřivnáčů, ošetřili záchranáři například také 453 kachen divokých, 171 hrdliček zahradních, 130 kosů černých či 81 labutí velkých.
Každá pomoc je vítána
Provoz záchranné stanice pro zraněné živočichy je nejen časově a personálně, ale především finančně náročnou službou. Proto je stanice vděčná za pomoc od všech podporovatelů a sponzorů. Stanici je možné finančně formou sponzorství nebo formou adopce jednoho z trvale handicapovaných zvířat, která se už nemohou vrátit zpět do volné přírody. Podrobné informace o sponzorství záchranné stanice a zookoutků nebo jak se stát adoptivním rodičem trvale handicapovaného zvířete, jsou zveřejněny na webových stránkách Lesů hlavního města Prahy.
V loňském roce se pro stanici podařilo získat přes milion a půl korun, z čehož 68 procent tvořily sponzorské příspěvky od firem i jednotlivců a 25 procent adopce trvale handicapovaných živočichů. Pomáhaly také školní třídy, ať už vybranými penězi, nebo materiálními sbírkami. Další prostředky sehnali pracovníci stanice díky prodeji charitativních kalendářů s fotografiemi zvířecích pacientů a zvířátkových vykrajovátek na cukroví. Zviditelnit práci stanice pomohla také fotografická výstava, která se při příležitosti oslav 10 let existence záchranné stanice konala loni v létě na Smíchovské náplavce.
Zdroj: MČ Praha 8, Lesy hl. m. Prahy
