Most zde byl postaven v letech 1871 až 1872 jako součást Pražské spojovací dráhy procházející Nuselským údolím. Byl to most jednokolejný stojící na třech pilířích. Na konci 19. století bylo rozhodnuto o jeho nahrazení tak, aby byla trať dvojkolejná, nový most pak vznikl v letech 1900–1901.
V roce 2004 byl soubor železničních mostů na trati Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov prohlášen nemovitou kulturní památkou. O jedenáct let později Správa železnic (tehdy Správa železniční dopravní cesty pozn. red.) odhadla životnost mostu na zhruba 30 let s tím, že vzhledem k rostoucímu provozu bude také nutné postavit na mostě třetí kolej, potřebnou k navýšení kapacity vytížené trati spojující pražské Hlavní a Smíchovské nádraží.
Mluvit se následně začalo o tom, že by most mohl být zbořen a buď nahrazen replikou, nebo zcela novým mostem. Proti tomu se postavilo ministerstvo kultury, které v loňském roce odmítlo z mostu sejmout památkovou ochranu. A Správa železnic se proti tomu neodvolala. To by znamenalo, že se s mostem stále nesmí nakládat jinak, než určuje památková ochrana. A tam bourání určitě nepatří.
Správa železnic: Žádná z variant není vyloučená
Proto je překvapivá současná reakce Správy železnic. „V současné době se finalizují zadávací podmínky architektonické soutěže, vyhlášení předpokládáme v polovině března 2021. Zadání definuje požadavky na technické parametry kolejového propojení Výtoně a Smíchova přes Vltavu s tím, že není dopředu vyloučena žádná z variant řešení, přemostění Vltavy však musí umožnit převedení tří kolejí. Realizaci předpokládáme od ledna 2024 do 12/26,“ reaguje mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová. Na doplňují otázku redakce, zda připadá v úvahu zbourání mostu případě nahrazení replikou, odpověděla, že žádná z variant není vyloučená. Na dotaz, které všechny varianty přicházejí v úvahu, však již neodpověděla.
To je však zcela v rozporu s názorem Ministerstva kultury, které rozhodně s bouráním mostu nepočítá. „Demolice kulturní památky není možná, muselo by tomu předcházet zrušení prohlášení věci za kulturní památku,“ zdůrazňuje Ivana Awwadová z tiskového oddělení ministerstva.
Nový most by stál víc
Pro zbourání mostu byl Kloknerův ústav ČVUT, podle nějž by nahrazení novou stavbou bylo nejschůdnější. Eugen Brühwiler, švýcarský profesor, který stavbu analyzoval, ji ovšem označil za nejvýznamnější most inženýra Františka Prášila, který postavil rovněž Petřínskou rozhlednu a Průmyslový palác na pražském Výstavišti a přišel s tím, že kromě toho, že by nový most by zničil důležitou kulturní památku v historickém centru Prahy, které je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, by navíc stavba nového mostu stála víc než rekonstrukce stávajícího.
Symbol a vzpomínka na inženýrství našich dědečků
Pro zachování stávajícího mostu je však i pražský magistrát. „Moderní město musí železniční dopravu rozvíjet, co to jen jde. Svou spolehlivostí a komfortem konkuruje automobilům, proto je pro Prahu zásadní, aby se stávající počet kolejí rozšířil na tři a na výtoňské straně vznikla nová železniční zastávka. Držme se stanoviska památkářů a Ministerstva kultury. Bylo jimi opakovaně potvrzeno, že se musí zachovat kulturně-historická hodnota stávajícího mostu,“ říká náměstek pražského primátora pro dopravu Adam Scheinherr s tím, že toto musí architektonická soutěž zohlednit a její součástí by měl být návrh i na subtilní jednokolejný most vedle původní historické konstrukce. „Ta si zaslouží rekonstrukci. Nedovedu si představit Prahu bez ikonického železničního mostu na Výtoni. Není to jen dopravní stavba, je to symbol a také vzpomínka na inženýrství našich dědečků, kteří konstrukci vytvořili a snýtovali dohromady,“ dodává.
