Bertha Benzová nebyla jen tak ledajaká žena. Kromě toho, že byla manželkou průkopníka motorismu Karla Benze, byla také první ženou – řidičkou – která uskutečnila dálkovou jízdu automobilem. Vlastně, prvním člověkem vůbec. Její jízda byla určitou odměnou za její celoživotní úsilí a pomoc, kterou svému manželovi poskytovala.
Bertha Benzová je dodnes považována za jednu z největších průkopnic automobilismu. Nejen proto, že uskutečnila svou „pověstnou“ jízdu, ale především proto, že ze všech sil podporovala svého manžela v jeho snažení. Za Karla Benze se vdala 20. června 1872 v Ladenburgu, bylo jí tehdy pouhých 23 let. Svému manželovi poskytovala v jeho snažení podporu, a to nejen tu psychologickou. Ještě před svatbou vložila do jeho firmy své předčasně vyplacené věno, aby mu pomohla splatit dluhy a vyplatit společníka Augusta Rittera a firmu tak zachránila od krachu. Ritterovo vyplacení umožnilo Benzovým samostatné rozhodování o dalším vývoji podniku.
Jízda na podporu manžela
Benzův patentovaný motorový vůz se ale nesetkal s kýženým zájmem potenciálních zákazníků, a to především díky tomu, že takřka každá z jeho jízd byla ukončena poruchou. Bertha nelenila a rozhodla se manžela podpořit jinak, 5. srpna 1888 podnikla bez jeho vědomí se syny Richardem a Eugenem v Benzově tříkolce 106 kilometrů dlouhou jízdu z Mannheimu do rodného Pforzheimu. Z Mannheimu odjížděla za svítání a přes Bad Schönborn dojela k večeru do Pforzheimu. Stala se tak první řidičkou automobilu, která podnikla takto dlouhou cestu.
Aby manžela uklidnila, hned po dojetí mu poslala telegram o úspěšné cestě. Bertha o řízení vozu nic nevěděla, proto s sebou měla své dva syny, a ačkoliv její primárním cílem bylo navštívit svou matku, její cesta posloužila jako ten nejlepší marketingový nástroj. Obchodní stránku věci totiž její manžel coby vynálezce velmi podceňoval.
Problémy první jízdy
Bertha při své jízdě musela řešit řadu problémů, které už bychom dnes ani nepochopili. Tak například, v té době nebylo zcela běžné koupit si někde při cestě benzín. Ten se dal koupit pouze v lékárně. Poté co jí došlo palivo, stala se městská lékárna ve Wieslochu u Heidelbergu vlastně první čerpací stanicí na světě.
Také karburátor se palivem často zanášel a bylo zapotřebí jej tu a tam vyčistit. K tomu Bertha používala dlouhou a úzkou sponu do vlasů. Musela rovněž často dolévat vodu do ztrátového chladicího systému, bezztrátový systém tehdy ještě neexistoval.
Výsledky jízdy
Berthina cesta konečně rozptýlila pochybnosti o spolehlivosti a bezpečnosti nového vynálezu – automobilu. Svou cestou si navíc novopečená řidička získala zájem přihlížejících i místních novin a položila tak základ budoucímu úspěchu firmy. Navíc přidala i mnoho technickým poznatků, do vozu byl totiž po její jízdě přidán další převod pro snazší zdolání větších stoupání, který v původním typu chyběl a automobil tak bylo do prudšího kopce potřeba tlačit.
Odkaz Berthy Benzové
Bertha se dožila úctyhodného věku, zemřela v 95 letech 5. května 1944 v Ladenburgu, v místě, kde původně sídlila první dílna jejího manžela a kde od roku 1906 i s rodinou žila. Kromě už zmíněných úspěchů ale jmenujme i současný Berthin odkaz, například od roku 1988 se každé dva roky koná jízda Berthy Benzové pro historická vozidla po trase její první cesty.
Na památku jejího úsilí pořádá od roku 1987 nadace Daimler und Benz Stiftung každoročně v Ladenburgu přednášku „Bertha Benz-Vorlesung“, která se vždy zabývá významnými ženami ve vědě, společnosti, ekonomii a politice. Jeden vtip na toto téma praví, jak málo stačí k podpoře vzdělávání či feministických kurzů – vlastně stačí jen jedna cesta právě volným autem za svou matkou.
Zdroj: Mercedes-Benz
