Rouška jako módní doplněk
Víte, že se roušky používaly již v raně novověké Evropě? Tehdy ale sloužily spíše pro neutralizaci pachů, kdy se plnily kořením nebo se parfémovaly. Lékaři začali používat roušky při operacích v 19. století a plošně byly poprvé nasazeny v letech 1910 a 1911 během mandžuského moru v Číně. A především pak v letech 1918 a 1919 při pandemii španělské chřipky.
Když vláda loni v březnu nařídila nosit na veřejnosti roušky, začali jsme si šít látkové roušky podomácku. Kdo nebyl v šití zdatný, zakrýval si ústa alespoň šátkem či po domácku vyrobenou rouškou z látkového kapesníku či gumiček. Někdo si z roušky dokonce udělal módní doplněk.
Je respirátor zbytečný?
Bavlněná, podomácku ušitá rouška je dostatečně prodyšná a hustá natolik, aby nás ochránila na 80 procent. Obdobně je na tom i jednorázová zdravotnická rouška. Její nevýhodou je, že je nutné ji po dvou hodinách vyměnit za novou. Tu bavlněnou stačí vyprat nebo vyvařit, vyžehlit a znovu použít. Dilema, kterou z nich použít, vyřešilo nařízení nosit na veřejných místech respirátor.
Až pětina populace považuje nošení roušky či respirátoru za nucenou povinnost a dokonce desetina Čechů ji považuje za zbytečnou. Lidé v menších městech mají stále větší tuto povinnost nedodržovat a pouze třetina Čechů dodržuje vládní nařízení poctivě. Ať už patříte do jakékoliv skupiny, myslete na to, že nošení roušky je v těchto dnech to nejmenší, ale zároveň to nejlepší, co můžeme pro ochranu zdraví svého a svého okolí udělat.
Pro zdravou a hezkou pleť
Každodenní nošení však může u lidí s citlivou nebo problematickou pletí vyvolat podráždění, svědění či zhoršení jejího stavu. Často se také pokožka lehce zapaří, a když se nepříjemně tře o respirátor, množí se i patogeny, které oslabují její přirozenou obranyschopnost, proto je dobré omezit make-up, několikrát denně pleť omýt vodou a především nanést vhodný krém. Nejlépe takový, který pleť vyživuje do hloubky a dodává jí potřebnou hydrataci.
