V tiskové zprávě o tom informoval ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
„Část z nich pracuje v cenných oblastech, které jsou přímo zasažené válkou. Prošla jimi fronta, jsou zaminovaná, utrpěly škody od těžké techniky a podobně. Minimálně dvě kolegyně se věnují enviro škodám způsobeným invazí,“ uvedla Pavla Hofmeisterová z organizace Nesehnutí, která ukrajinskou návštěvu v Česku zajišťovala.
Nesehnutí začali spolupracovat s Ukrajinskou skupinou pro ochranu přírody (UNCG) už před válkou. „Skupina usilovala o to, aby vybraná cenná území v jižních regionech Ukrajiny byla vyhlášena přírodními rezervacemi a tím se zastavilo jejich ničení, primárně způsobované nevhodným využíváním pro zemědělské účely. Velmi záhy po invazi Ruska si v UNCG uvědomili, že je třeba ‚odkoukat‘, co se odkoukat dá, od zemí střední Evropy, které vstoupily do EU nedávno, a s typově podobnými problémy, jakým čelí na Ukrajině. A jejich zkušenost využít doma, kde s velkou pravděpodobností započnou přístupová jednání a slaďování s EU standardy i v ekologických věcech,“ uvedla Hofmeisterová.
Podle Dostála má Ukrajina pro projekty spojené s návratem velkých kopytníků velký potenciál. „S ukrajinskými kolegy jsme plánovali společný projekt v roce 2022, bohužel vypuknutí války zabránilo plánovanému převozu zubrů a dalších kopytníků z milovické rezervace na Ukrajinu, konkrétně do Přírodní rezervace Beremyčke,“ uvedl Dostál.
Následkům působení sovětské armády čelí dodnes také ochranáři z milovické rezervace. „Od odstraňování pyrotechniky přes odklízení ostnatých drátů, rozstřílených terčů až po likvidaci zbytků budov či stavební suti,“ uvedl Dostál.
Ukrajinští odborníci si prohlédli například i Národní park Šumava. „V Česku jsme se na základě mapování jejich zájmu a potřeb snažili domluvit výjezdy do terénu a návštěvy úspěšných projektů, které by zohledňovaly jejich profesní zaměření a potenciál přenesení projektů do ukrajinského kontextu,“ doplnila Hofmeisterová.
Rezervace velkých kopytníků vznikla v bývalém vojenském prostoru v Milovicích v roce 2015. Se současnou rozlohou 350 hektarů je největší v České republice. Na otevřené stepi tam žije více než sto zubrů, divokých koní a praturů.
Zdroj: ČTK