Pražští hygienici zaznamenali v září 20 nových případů žloutenky typu A, zatímco v srpnu jich bylo devět. Od začátku letošního roku onemocnělo v hlavním městě celkem 342 lidí, mezi nimiž bylo 72 dětí. Dva nakažení nepřežili. Mluvčí pražské hygienické stanice Petra Batók uvedla, že za zářijovým nárůstem nestojí žádné nové ohnisko nemoci.
Ve srovnání s loňskem jde o výrazné zlepšení. Loni v září hygienici zachytili rovnou 207 případů a celý rok skončil s číslem 1 377 nakažených v Praze. V celé České republice tehdy onemocnělo 3 255 lidí, tedy přibližně pětkrát více než rok předtím, přičemž zhruba 40 procent případů pocházelo právě z Prahy. Hygienici tehdy situaci označili za lokální epidemii. V roce 2024 přitom Praha evidovala pouhých 37 případů za celý rok.
Letošní vývoj sleduje klesající trend. V lednu přibylo 89 nových pacientů, v dubnu 38 a v červenci jen 12. Zářijový skok tento trend dočasně přerušil, podle hygieniků však nejde o alarmující signál. „Situace se uklidňuje, ale stále nejde o běžný stav. Je potřeba dodržovat hygienu a pro dlouhodobou ochranu se nechat očkovat,“ vysvětlila Batók.
Hepatitida A se šíří stolicí nemocného a k nákaze stačí minimální množství virových částic. Přenos probíhá snadno přes nedostatečně umyté ruce po návštěvě toalety, odkud se virus dostává na místa, která denně sdílí velké množství lidí, jako jsou nákupní košíky, madla v MHD nebo zábradlí. Virus je přitom mimořádně odolný a dlouho přežívá zejména v chladném a vlhkém prostředí.
Počáteční příznaky připomínají chřipku: přichází horečka, nechutenství, nevolnost a bolest břicha. Teprve později se dostaví typické projevy zánětu jater, tedy zežloutnutí kůže a bělma očí, tmavá moč, světlá stolice a svědění kůže. Nejvyšší riziko vážného průběhu nebo úmrtí hrozí lidem s již poškozenými játry.
Zdroj: autorský text / ČTK
