Zmijích útoků přibývá, jak se po uštknutí zachovat?

17.8.2022
Martin Březina

Pokud může, tak rychle zmizí. Ovšem když se cítí ohrožena, jde do protiútoku. Zmije obecná je nejrozšířenější suchozemský had na světě a jediný jedovatý had České republiky. Letos jsou její útoky na člověka častější než loni. Hlavně nepanikařit, na uštknutí zmijí za posledních 30 let nikdo nezemřel. Ale není od věci vědět, jak se v takovém případě zachovat.

Zdravotníci loni do června vydali jedno balení antiséra, letos osm a v srpnu už další dvě. Informovala o tom Všeobecná fakultní nemocnice (VFN), pod níž spadá toxikologické informační středisko (TIS). Po relativně klidném červenci v srpnu případů podle něj rapidně přibylo. Odborníci z TIS je konzultují každý druhý den. Kromě jedu samotného může být nebezpečná i alergická reakce, hrozí u lidí alergických na píchnutí včel či vos.

„Po uštknutí zmijí je potřeba zajistit tělesný klid, ránu dezinfikovat a postiženou končetinu znehybnit dlahou. Na otok je možné přikládat chladné obklady. V žádném případě se nedoporučuje použít škrtidlo, ránu vysávat, rozřezávat nebo provádět jiné zákroky, které by zhoršily poškození tkáně,“ uvádí vedoucí TIS Kateřina Kotíková.

Zmijí uštknutí není příliš časté, ročně jde o několik desítek případů. „Každé kousnutí zmijí navíc neznamená vždy intoxikaci, protože zmijovití hadi regulují vypuštění jedu do rány,“ uvádějí odborníci TIS. Intoxikace zmijím jedem nastane zhruba u čtvrtiny uštknutých, polovina má jen lokální postižení bez celkových příznaků. Ve čtvrtině kousnutí zmije jed vůbec nevypustí.

Antisérum se proto nepodává při všech případech, hrozí u něj nežádoucí účinky. Nebezpečnější, než intoxikace jedem zmije obecné může být prudká alergická reakce na složky jedu. V extrémních případech může vést až k závažnému akutnímu ohrožení postiženého. Lidé, kteří jsou alergičtí na píchnutí vosy, včely či sršně, budou pravděpodobně mít alergickou reakci i na zmijí jed. V takovém případě je potřeba zavolat zdravotnickou záchrannou službu.

Za posledních 30 let podle odborníků nikdo po uštknutí zmijí nezemřel, pro dospělého většinou neznamená vážné ohrožení. „Při rozvoji známek intoxikace, zvláště celkových, a v případě uštknutí dětí, se doporučuje povolat zdravotnickou pomoc, nejlépe rychlou záchrannou službu. I v případě, kdy se nerozvinou příznaky intoxikace, je vhodné navštívit zdravotnické zařízení,“ uvádí TIS.

Příznaky jsou podle Národní zdravotnického informačního portálu otok v místě kousnutí, bolestivost a pozvolný vznik modřiny se změnami barvy kůže. Maximum účinku jedu se projeví po 48 až 72 hodinách, bývají zduřelé lymfatické uzliny. Příznaky by měly ustoupit za tři až čtyři dny, v těžších případech po týdnu. Celkovými následky intoxikace může být zvracení, pocení, bolesti břicha či průjem. Mohou se objevit i otoky, poruchy vědomí, funkce ledvin, nízký krevní tlak nebo srdeční či oběhové selhání. Nikdy nelze vyloučit pozdější nástup příznaků intoxikace včetně závažnějších, i když se v počátku nemusí projevit, nebo pouze velmi mírně. Zdravotníci také ověřují platnost očkování proti tetanu kvůli riziku nákazy nebo pacienta přímo naočkují.

VFN doporučuje, že vhodnou prevencí je nosit do lesa a do hor pevné uzavřené boty a dlouhé kalhoty a vyhýbat se vyhřátým kamenům a mýtinám, kde se hadi rádi vyhřívají. Rozhodně se nesnažit zmiji chytat, dráždit a prohlížet si ji příliš zblízka.

Zdroj: ČTK


Témata:

Nepřehlédněte