Zlínský kraj, historicky spjatý s průmyslovou a inovační tradicí, stojí na prahu nové éry. ODS ve svém volebním programu klade důraz na technologický rozvoj a podporu vzdělání, což jsou klíčové prvky pro návrat regionu mezi ekonomická centra Evropy. Tomáš Goláň, lídr kandidátky ODS ve Zlínském kraji, se jasně staví za tuto vizi, jejíž cílem je přeměnit region na moderní centrum s vysokou přidanou hodnotou.
V roce 2022 jste vedl ODS v komunálních volbách ve Zlíně. Po volbách jste byl ale svými kolegy ze strany odstaven. Nemůže se teď stát něco podobného?
Přesně z toho důvodu jsem chtěl mít možnost sestavit kandidátku sám. Nakonec jsem na sněmu dostal 62 z 66 hlasů, takže s tím kolegové problém asi nemají. Tehdy šlo o nepříjemnou zkušenost, která mě ale hodně vrátila zpět do reality. Došlo mi, že komunální politika je postavená jinak, více než o programu a vizích je o konkrétních postech na radnici a vztazích.
Pokud byste se stal hejtmanem, zůstal byste i nadále senátorem?
Ano. Zrovna souběh těchto funkcí dává smysl. Už kvůli jednoduššímu kontaktu s ministerstvy, tak i díky mým dobrým vztahům, které s kolegy v Praze mám díky mé práci v Senátu. Jako pro hejtmana by pro mě bylo jednodušší s vládou jednat, než kdyby tam přišel někdo, koho neznají a nemají v něj důvěru.
Co podle vás občany Zlínského kraje nejvíce trápí?
Zlínsky kraj se již řadu let potýká s vylidňováním a nedostatkem příležitostí pro mladé lidi. Mladí lidé, kteří jedou studovat pryč, už se nevrací, a ti, kteří přijíždějí studovat sem, zde nezůstávají. Mají pocit, že to tu pro ně nemá budoucnost. To chceme změnit.
Jaký z vašich programových bodů považujete v tomto ohledu za nejzásadnější?
Jednoznačně vysoké školství a zahraniční investice spojené s technologickým progresem kraje. Dlouhodobě proto řeším projekty, kterými chci získat investory pro Zlínský kraj. Ani netušíme, jaký poklad máme v průmyslové zóně v Holešově. V Česku nemá obdoby, tolik zasíťovaných a ke stavbě připravených pozemků, jež jsou navíc hned u dálnice, nikde nenajdete. Když jsem byl na místě s návštěvou z Tchaj-wanu, byli ohromeni jejím potenciálem. Je to ideální místo pro nová průmyslová odvětví s vysokou přidanou hodnotou, o které mají zájem právě velcí investoři ze zahraničí. Přímo se nabízí propojení s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a novými obory, které chystá. Zejména v oblasti čipů, kde je Tchaj-wan absolutní světová špička.
Měly by takové firmy reálný zájem v Česku investovat?
Pomáhal jsem při otevření poboček dvou tchajwanských investičních bank. I díky tomu jsou tyto firmy velice nakloněny investicím v ČR. Mají vytvořeny velice efektivní a lukrativní fondy pro investice do nových technologií, ze kterých by mohl Zlínský kraj profitovat.
Získal by podle vás takový projekt i politickou podporu?
Rozhodně ano. Je tomu velmi nakloněn rektor i současný ministr školství, který chce další rozvoj vzdělávání a podnikání v našem kraji pomoci realizovat. Myslím, že by pro takový projekt nebyl problém najít podporu napříč politickým spektrem.
Velkým tématem voleb je již zmíněné vylidňování. Co chcete mladým nabídnout, aby v kraji zůstávali?
Lidé si Zlínský kraj za svůj domov vyberou jen v případě, že jim bude dávat smysl zde žít. Proto musí jako první vzkaz pro ně zaznít, že začíná nová éra Zlínského kraje. Právě teď přichází obří investice do nových technologií a brzy se otevřou i špičkové obory na UTB, ve hře je také kampus.
Zmiňujete kampus, o něm hodně mluvíte i v kampani. Máte představu, kde by mohl stát?
Ideální by bylo využít krajské pozemky v Malenovicích, kde měla stát nová nemocnice. Uvidíme po volbách, je to otázka jednání. Zlínu by to však neskutečně pomohlo, uvolnily by se byty ve Zlíně a okolí, kde nyní bydlí studenti. Kampus by v konečném důsledku řešil také mnohé problémy našeho kraje, od vylidňování přes zlepšení podmínek pro startupy až po uvolnění bytů pro rodiny s dětmi.
Vašim cílem je alokovat minimálně 30 miliard korun na investice během čtyř let. Současná správa kraje přitom investovala pouze 9,7 miliard za stejné období. Odkud chcete tyto peníze vzít?
Jednou z možností jsou krajské dluhopisy, k dispozici je i úvěr z Evropské investiční banky. Ale nejdřív se bavme o tom, že je potřeba schválit plán investic a přesně si říct, kam půjdou. Kraj se může do nějaké míry zadlužit, pokud tím nastartuje ekonomiku kraje. Zároveň ale půjdeme jen do takové koalice, jejíž výsledek hospodaření bude za celé volební období v přebytku. Pokud půjdou vyšší peníze do kraje, budou je konzumovat místní firmy, zvýší se kupní síla obyvatel a také mzdy, které jsou dnes třetí nejnižší v zemi.
Jak by krajské dluhopisy fungovaly?
Ve světě je takové zapojení veřejnosti běžné. Pokud lidé uvidí smysluplný projekt, mohou na něj takto přispět a získat později výhodně peníze zpět. Jde o jinou formu úvěru, která může kraji přinést další finance.
Za jednu z priorit označujete také vzdělání. Jak hodnotíte dostupnost a kvalitu vzdělávání ve Zlínském kraji, od školek přes základní a střední školy až po univerzitu?
Školky u nás mají spíše výchovný a sociální charakter. Osobně bych nechal co největší svobodu v zakládání různých forem školek či dětských skupin. Je to důležité téma kvůli podpoře života mladých rodin. Chceme maminkám a tatínkům na rodičovské usnadnit návrat do pracovního procesu. Základní a střední školy jsou na slušné úrovni, ale stále mají potenciál ke zlepšení. Za sebe například mohu říct, že systém školství si s sebou stále nese dědictví naší minulosti. Socialistické školství bylo výborné ve své průměrnosti. Těm nadaným nedalo příležitost vyniknout a těm méně nadaným nedalo šanci uspět. Společným jmenovatelem pak byla záměrně špatná výuka cizích jazyků, tedy zejména angličtiny a němčiny, aby lidé nemohli emigrovat. Něco z toho tady pořád zůstává. Byl bych pro výuku cizích jazyků od první třídy. Vysoké školství je pak zcela samostatné téma. Jsem hrdý na to, že kvalita Univerzity Tomáše Bati roste, protože jak už jsme se bavili, je v ní nesmírný potenciál.
