Horko a sucho rorýsům, kteří jsou ve vzduchu, vůbec nevadí, spíš naopak. Pro dokonalé letce, jako jsou rorýsi, kteří loví létající hmyz, je to ideální, hmyzu je za takových podmínek ve vzduchu dostatek. Bohužel je to ale nesmírně nebezpečná kombinace pro malá mláďata, která jsou ještě ve hnízdech. Rorýsi mají hnízda téměř vždy na budovách, ve skulinách na fasádách, pod střechami či v odvětrávacích otvorech. A intenzivní sluneční svit tyto prostory dokáže rozpálit natolik, že v nich mláďata nevydrží. Aby se neupekla zaživa, prostě vyskočí ven. Jenže tím se většinou stejně nezachrání. Pokud se rovnou nezabijí pádem z velké výšky, na zemi uhynou. Jejich jedinou nadějí je, že je někdo včas najde a předá záchranné stanici.
Pokud je horko jen pár dní, prostory v budovách, kde mají rorýsi hnízda, se obvykle nerozpálí zase tolik a většinou se nic nestane. Pokud ale horko trvá nepřetržitě déle než týden, vždy na to nějaká rorýsí mláďata doplatí. A letos je horko sužovalo rovnou několik týdnů v kuse. V červnu a červenci se z tohoto dostalo do péče zvířecích záchranářů neuvěřitelných 88 rorýsích mláďat. Všechna byla dobře živená a v perfektní kondici. Jejich rodiče se o ně zjevně velmi dobře starali. Před horkem je ale bohužel ochránit nedokázali. Kdyby horké období přerušil alespoň nějaký déšť a ochlazení, nenabrala by rorýsí katastrofa takových rozměrů.
A když z hnízd vylétla ta mláďata, která nějakým zázrakem horka na hnízdech přežila, přišlo výrazné ochlazení a déšť. Což hmyzožravým letcům velmi ztěžuje shánění potravy, protože hmyz se za deště někde schovává a nelétá. V té době se zase naopak do péče záchranářů dostávali vyčerpaní a extrémně vyhublí rorýsi, kteří už prostě neměli dost sil na to, aby se udrželi ve vzduchu.
Tak špatný rok pro rorýse za poslední roky záchranáři nepamatují. Odráží se to i v rorýsích statistikách. Letos jich v záchranné stanici v Ďáblicích přijali už 196, což je nejvíce za posledních pět let.
Rorýsi jsou navíc ještě velmi nároční pacienti, jak na péči, tak na složení krmiva. Je potřeba s nimi zacházet velmi jemně a citlivě, neboť se musí krmit ručně, neotevírají sami zobáček jako například sýkorčí mláďata. Při neodborné či necitlivé manipulaci hrozí, že se rorýsovi ublíží. Rorýsům navíc nestačí „obyčejní“ mouční červi. Aby se dostali opět do kondice, v záchranné stanici je musí krmit cvrčky a voskovými červy. A taková potrava je drahá. Kdo by chtěl rorýsům pomoci, může jim na hmyzí krmivo přispět v aktuální sbírce na podporu hmyzožravých pacientů Nejlepší dárek jsou červi na Donio.cz.
Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy už více než 10 let pomáhá zvířatům z volné přírody, která se zraní, přijdou o rodiče, někde uvíznou nebo se dostanou do nějakých jiných potíží, se kterými si neví rady. Po dobu stavby nového zázemí v Jinonicích se letos v lednu dočasně přesunula do Ďáblic. Po celou dobu stavby stanice funguje ve veřejnosti nepřístupné části areálu Zahradnictví Ďáblice, které je stejně jako záchranná stanice součástí příspěvkové organizace Lesy hlavního města Prahy.
Zdroj: Lesy hl. m. Prahy
