Zvolnit je skoro stejně těžké jako nasadit rychlé tempo…

1.10.2022
Vítězslav Hospes

Josef Matura je známý i pod přízviskem „Pepíno“. Jeho mistrovské ovládání nástroje, kterým je akordeon, příjemný hlas, výběr repertoáru, spousta koncertů i dalších typů vystupování (samostatných i s přáteli), pravidelné účinkování v televizi Šlágr – to vše z něj udělalo opravdovou populární osobnost, svým způsobem kráčející ve stopách legendárního kutnohorského kapelníka a muzikanta Miroslava Jiřišty.

Jeho fanoušci ho za ta léta setkávání dobře znají, ale jistě se rádi seznámí s nějakým novým detailem. Proto jsem ho požádal o rozhovor a on mi i v neustálém „frmolu“ práce zodpověděl několik otázek (mimochodem z Turecka, při ranní kávičce, tedy z dovolené, kterou si po třech letech dopřál s manželkou Yvettou).

Známe se už tak dlouho, že k otázkám jsem mohl přikročit bez jakýchkoli formalit.

1) Jsi „nefalšovaný“ Kutnohořan?

Ano,jsem nefalšovaný Kutnohorák. V Kutné Hoře jsem se opravdu narodil a strávil jsem tam téměř čtvrt století. I když zase bydlím na venkově odkud pocházím, mám stále trvalé bydliště v Kutné Hoře. Jak se říká, člověk míní a život mění. Na venkově žijeme již více jak dvacet let s mojí druhou manželkou Yvettou a myslím, že nám tam vůbec nic neschází.

2) Jak jsi s hudbou začínal, bylo ti vždy jasné, že tvým povoláním bude muzika a zpěv a tvým nástrojem harmonika?

Začátky s muzikou byly trochu zvláštní. V šedesátých letech minulého století nebyla v každém domě na vesnici televize, tak jsem jako malý kluk chodil k sousedům. Oni měli za kuchyňskou kredencí (snad se tomu tak říkalo) malou harmoniku, správně akordeon. Postupem času mě více než televize zajímala ta harmonika. Strejda soused to řekl mým rodičům a jednou o Vánocích mi Ježíšek nadělil harmoniku. Dodnes si myslím, že kdyby rodiče tušili, jaký hudební trest na sebe ušili, tak by mi nic nekupovali. Pořád dokola deremifasolasido a zpět, Ovčáci čtveráci atd., co mě tatínek naučil.

On totiž hudbu miloval, ale přesto nikdo v rodině na žádný hudební nástroj nehrál. Asi v sedmi letech jsem nastoupil k panu učiteli Kutílkovi, který mě napřed vzít nechtěl, připadal jsem mu moc malý, ale nakonec ho maminka přesvědčila. Učení hry na hudební nástroj je občas i notná řehole – v určitém období jsem ho i obrečel, ale těch více než sedm let učení jsem vydržel.

Samozřejmě, v patnácti letech se musíš rozhodnout co budeš dělat. Rodiče mě nechali vybrat. Pan učitel navrhoval konzervatoř, ale já miloval motorky, auta, zbraně, myslivost a podobně. Takže se ze mě stal automechanik. Až ve zralejším věku jsem dálkově dokončil tzv. Lidovou konzervatoř …

3) Je akordeon tvým jediným nástrojem, nebo zvládáš i další? Mám pocit, že jsi ho na nějaký čas opustil….

Někdy si moc vybírat nemůžeš. Když jsem asi v šestnácti letech začal hrát v kapele na akordeon, tak mi asi po půl roce kapelník oznámil, že potřebuje pianistu.

Takže další učení! Soukromě k panu profesorovi Němečkovi ! Vydržel jsem něco přes rok, hraji na klávesy všemi deseti, ale ten správný klavírní drive už jsem nedohnal. Populární, beatovou, swingovou muziku s klávesami různých světových značek hraji dlouhých více než třicet let. Co má klávesy, na to trochu zahraju. No, jak říkal můj tatínek, co se v mládí naučíš, ke stáru, jako když najdeš… Ale abychom tuhle odpověď nějak uzavřeli: Když jsem se vrátil – budu říkat k harmonice – , tak to bylo nejdříve ke klasickému nástroji.

Po pár letech vyrobila firma Roland digitální akordeon a protože nejsem žádný koncertní mistr, tak jsem si tento nástroj oblíbil. V současnosti mám doma úplně nový moderní digitálni nástroj, ale zatím jsem ještě plně nezvládl jeho technické možnosti, takže stále hraju na starý, ale věrný nástroj. Snad to přes zimu zvládnu….

4) S kým nejčastěji vystupuješ? Existuje ještě Pepíno Band, nebo už se cele věnuješ sólové dráze?

K otázce Pepino bandu. Ano, Pepíno band stále existuje i když v novém složení, a to: Bicí nástroje, zpěv Pavel Doležal, flétny, klarinet, saxofony Milan Novák a já s akordeonem. Oba kolegové jsou – jak říkám – vyučení muzikanti, učí v ZUŠ a Pavel ještě pracuje u hudby hradní stráže v Praze. Profíci a hlavně pohodoví kluci. Právě v těchto dnech nám vychází v TV Šlágr nové CD a DVD s názvem Život můj, takže nové tváře Pepíno Bandu budou víc vidět.

5) Kde všude už jsi hrál (samozřejmě, nelze to uvést detailně). Vystupoval jsi i v zahraničí?

Kde jsem všude hrál, no to už bych zřejmě nikdy nedal dohromady. Za posledních osm let spolupráce s TV Šlágr to bylo převážně bývalé Československo, s TV jsme natáčeli po dva roky u moře v Černé Hoře, za totality jsem byl s bývalou kapelou Expres několikrát ve východním Německu, také s kapelou Mirka Jiřišty. Rovněž Holandsko, Rakousko, SRN… Byly to většinou několikadenní akce, žádné dlouhodobé angažmá. Muzika se také doopravdy stala moji profesí až posledních deseti letech.

6) Komu vděčíš za zázemí, vyřizování organizačních záležitostí, spolupracuješ s někým pravidelně?

S TV Šlágr spolupracuji doposud. Hlavní zásluhu na tom zázemí má moje paní, manažerská práce ohledně muziky ji baví. V současnosti se situace trochu mění, dobou kovidovou se změnila spousta věcí (hraní jsme měli zakázané, já jsem zase o nějaký ten pátek starší), takže manželka se zapojila i do spolupráce se zahraniční kosmetickou firmou jako kosmetická poradkyně. Myslím, že ji tato práce dost naplňuje. Ona je totiž chodící reklama, tyto přípravky používá spoustu let a je to na ní prostě vidět. No, a já si dál hraju svým tempem seniora…

7) Na jakých nosičích se posluchači mohou s tebou setkat?

Nechci se opakovat, vezmeme to tedy jen stručně. Já jsem svoje první CD natočil téměř sám s akordeonem, s minimálním použitím studiových nástrojů, to se jmenovalo Čarovná noc. Potom ještě dvě CD s Pepíno bandem a teď – jak jsem už zmínil – je „na stole“ nové CD a DVD Pepíno Matura, Život můj.

8) Máš nějaký žánr svého srdce?

Žánr mého srdce, to zní moc pateticky, já mám prostě rád hudbu všech žánrů – od klasiky až po současnou elektronickou hudbu (ale tu vydržím poslouchat opravdu krátce). Čím jsem starší, tím víc se mi líbí swing, velké big band orchestry, Frank Sinatra, atp.

9) Co chystáš v nejbližší době?

Zatím nic nového. Po „kovidové pauze“ mám letos konečně dodělané to nové CD a abych pravdu řekl, jsem vcelku spokojený senior.

10) Nevypadáš na to, ale šedesátku už máš za sebou. Nemíníš zvolnit? Jaké máš plány?

Ano, zvolnit, to se snadno vysloví… Někdy to prostě moc nejde, ale úměrně věku se o to začínám snažit. Říkám si, že už není důvod se za něčím zbytečně honit, jenže…Že co k životu potřebuju, všechno mám, tak už bych si měl tu třetí třetinu svého života v klidu užívat. Jo, ale vyskočit z toho kolotoče, když právě tuhle jízdu miluješ… Rozumíš mi?

11) Co dodat? Myslím že si opravdu navzájem rozumíme. Já, Josef Pepíno Matura, moji čtenáři a jeho posluchači…


Témata:

Nepřehlédněte