K vyhlášení Bílichovského údolí jako rezervace se rozhodl hrabě, velkostatkář Oldřich Ferdinand Kinský už v roce 1929, zejména kvůli kriticky ohrožené rostlině kýchavice černé.
Později byla lokalita chráněná jako Státní přírodní rezervace, později se typ ochrany měnil na chráněné naleziště a v červnu v roce 2007 bylo území vyhlášeno jako národní přírodní památka.
Bílichovské údolí, kde nevládají smrkové lesy bučiny, je známé také jako Gothardské údolí, nebo Gothardův dolík nebo jednoduše jednoslovně Gothard. Bílichovské údolí, kterým protéká Zlonický potok, pramenící v místech, kde se říká U Gotharda v Katově studánce, začíná na severovýchodě vesnice Bor, pak pokračuje klesáním směrem k Bílichovu a Hořešovicím, kde splývá se Slánskou plošinou.
Kýchavice, která v původním lesním porostu rostla hojně po celé ploše údolí a kvůli které hrabě Kinský ve třicátých letech minulého století nechal označit lokalitu jako rezervaci, dnes už roste jenom sporadicky. Hlavně na mírně prosvětlených místech kolem pramenišť, často i v místech s půdou obohacenou humusem podobnou černavě. Optimální podmínky pro její růst jsou také v lesních porostech. Kvete v polovině léta temně nachovými květy.
Území národní přírodní památky Bílichovské údolí je veřejně přístupné.
První zmínka o obci Bílichov, která leží severozápadním směrem od Slaného nad Bílichovským potokem a pod kopcem Krychov, je už z roku 1407.
