Průzkum lánského zámeckého parku, který začal letos na jaře a potrvá do září, přinesl pozoruhodné výsledky. Vědci zde zaznamenali vzácné a ohrožené druhy, včetně orchideje vstavače májového a brouka tesaříka obrovského. Pestrost tamních luk odborníky příjemně překvapila, hospodaření v lesní části označili za téměř ideální.
Botanik Jan Albert Šturma a zoolog Ondřej Sedláček, kteří průzkum vedou, průběžně mapují celou vegetační sezonu. Důvodem je rozložení výskytu různých druhů v čase, tedy před sečí i po ní, na jaře i na podzim. Mezi nálezy patří také orchidej bradáček vejčitý, čertkus luční jako indikátor zachovalých lučních společenstev, skokan štíhlý, několik druhů bělásků a vážek nebo více druhů netopýrů.
Cílem průzkumu není jen zdokumentovat, co v parku žije a roste, ale také připravit konkrétní doporučení pro péči o jednotlivé biotopy. Park tvoří převážně tři typy prostředí, a to květnaté louky, světlé lesy a bučiny. Na některých lučních plochách by podle botanika mohlo být sečení méně časté, jako jedna z možností přichází v úvahu takzvaná pásová seč. Dalším návrhem je zvýšení hladiny spodní vody pomocí periodických tůní, což by podpořilo šíření vzácných druhů. Konkrétní postup ale vědci teprve projednají s hydrology. Uvažuje se také o řízeném zarůstání menších úseků břehů rybníka.
Sedláček shrnul přístup vědců tak, že pracují na tom, aby jevy, které v parku fungují dobře, buď podpořili, nebo je alespoň „nezkazili“. Šturma zdůraznil, že česká krajina je kulturní již několik tisíc let a lidský zásah do ní je nutný. Ve správně obhospodařované kulturní krajině může být diverzita podle jeho slov vyšší než v přirozených společenstvech, záleží však na intenzitě a podobě hospodaření.
Důležitou roli hrají v parku také staré stromy s dutinami, které využívá řada druhů hmyzu i ptáků. Bezpečná torza stromů bez rizika pádu mohou v parku zůstat jako přirozené útočiště živočichů. Průběžná přirozená obnova porostu, zajišťující přítomnost stromů různého stáří, je podle vědců rovněž klíčová.
Ředitelka odboru parků a zahrad Správy Pražského hradu Helena Pánková upozornila, že průzkum má přesah i do oblasti ochrany klimatu a památkových hodnot. Podrobnější zmapování podle ní pomáhá propojit přírodní prostředí s historií místa a jeho dosud ne zcela zdokumentovanými hodnotami.
Loni provedli biologové podobný průzkum v areálu Pražského hradu. Zaznamenali přes 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu a 700 druhů rostlin. V půdě nalezli pancířníky, vzácné roztoče, přičemž tři z nich nebyly na území Česka dosud popsány a jeden byl zcela nový pro vědu.
Zdroj: autorský text / ČTK
