Břeclav chce varovný systém na počasí. Rakušan krizové školení a centra

2.7.2022
Jan Štoll

Silné bouřky opět oživily obavy z extrémních projevů počasí. Břeclav tak chce pořídit varovný a informační systém, který by obyvatele upozornil na bouřky či povodně. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) chce zavést pro starosty obcí povinnost absolvovat po nástupu do funkce krizové bezpečnostní školení. Řekl v Moravské Nové Vsi při příležitosti ročního výročí od tornáda, které loni na postihlo jižní Moravu.

Město Břeclav by chtělo na systém varování podat žádost o dotaci, ještě letos aktualizuje příslušnou dokumentaci. „Víme, že s takovými bouřkami nic neuděláme. Pokud se má ale tak zásadně měnit klima a počasí v místě, kde žijeme, bude potřeba se na to připravit. Proto jsme zastupitelům předložili návrh na pořízení varovného systému obyvatelstva,“ uvedl místostarosta Břeclavi Jakub Matuška (Mladí a neklidní). Záměrem je podle něj zlepšit celkový systém varování včetně preventivní protipovodňové ochrany. Pro vybudování systému se vyslovili zastupitelé.

Břeclav vychází z projektu připraveného v roce 2015. Autonomní rádiové hlásiče ale chce doplnit o současná chytrá řešení. Půjde o doplnění varovného systému provozovaného státem, což jsou převážně sirény. „Ukazuje se, že město Břeclav bude muset investovat větší míru svých prostředků. Ochrana obyvatelstva je ale jedním ze základních úkolů města a my jsme si toho vědomi,“ doplnil místostarosta.

Od začátku června se jihem Moravy přehnalo několik bouřek, jejichž následky museli odklízet hasiči, a to i v Břeclavi. Například při bouřce 13. června silný vítr utrhl v Břeclavi část střechy na bytovém domě. Malé tornádo pak zasáhlo Lanžhot na Břeclavsku, způsobilo klientům pojišťoven desítky škod za několik milionů korun. Pojišťovně Kooperativa z tornáda a souvisejících bouřek zatím klienti nahlásili 67 škod s odhadovanou škodou přes osm milionů Kč. Nejvíce škod, 27, je z okresu Břeclav. Česká podnikatelská pojišťovna k této události registruje zatím jednotky škod v objemu přes 300 tisíc korun.

Generali Česká pojišťovna má  na Břeclavsku kvůli silnému větru nahlášeno 55 škod za více než milion korun. „Z Lanžhota a bezprostředního okolí klienti nám nahlásili zatím 21 škod, z nichž 11 bylo vyřízeno bez nutnosti prohlídky na místě,“ řekl mluvčí pojišťovny Jan Marek.

Krizová školení

Ministerstvo hodlá mít do konce roku 2023 hotové zjednodušení krizové legislativy, kdy by starostové dostali takzvané checklisty s postupem například u povodní, živelných katastrof nebo pandemií. Podle Rakušana je potřeba se zamyslet nad tím, jak funguje systém včasného varování, jak jsou zpracovávaná data od hydrometeorologického ústavu a podobně. „Je potřeba si včasně identifikovat varování na úrovni mezi krajem a jednotlivými obcemi, zda jsou informace předávané. Z vlastní starostovské zkušenosti vím, že když jsme jako obec s rozšířenou působností dělali krizové bezpečnostní školení, přijela třetina starostů,“ řekl Rakušan. Právě to by chtěl změnit. „Viděl bych to jako povinnost starostů po nástupu do funkce projít velmi podrobným školením krizového managementu, aby věděli, kam volat, co dělat,“ řekl ministr, bývalý starosta Kolína. Povinnost pro starosty chce zabudovat právě do krizové legislativy.

Dále by chtěl zlepšit připravenost obyvatel na krizové situace. „V Karlovarském kraji je centrum bezpečí, kterým prochází mládež a dospělí a učí se reagovat na krizové situace. My bychom chtěli projekt po celé České republice, kde by bylo čtyři pět center, aby lidé přívětivým způsobem procházeli krizovou přípravou,“ uvedl Rakušan.

Podle mezinárodní hodnotící zprávy, bylo tornádo, které před rokem zasáhlo jižní Moravu loni jedním ze čtyř takto silných tornád na světě. V počtu obětí bylo třetí nejtragičtější, informoval o tom vedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Tornádo na Hodonínsku a Břeclavsku si před rokem vyžádalo šest obětí, stovky zraněných a způsobilo rozsáhlé materiální škody.

Sto/ČTK



Nepřehlédněte