Nejhorší sucha zasáhla střední Evropu podle mediálního pokrytí v roce 2003. Následoval rok 2022 a také roky 2015, 2018 a 2025. Čeští vědci spolupracovali s kolegy z dalších šesti zemí na projektu, jehož cílem bylo zjistit, jak média reflektují dopady extrémního počasí v teplém období roku, jako jsou epizody sucha, vlny veder a přírodní požáry. Nejvíce média reagovala právě na sucho, zejména když taková epizoda trvala dlouho, zasáhla větší území a dopady byly citelné v různých odvětvích, řekl jeden z řešitelů projektu Lukáš Dolák, jenž jako klimatolog a geograf působí na Masarykově univerzitě a v ústavu CzechGlobe.
Mediální pokrytí v roce 2003 korespondovalo s rozsahem sucha. Podle dat měla epizoda sucha tehdy největší rozsah a také patřila k těm nejintenzivnějším. Mírné sucho zasáhlo od dubna do září 44,5 procenta území daných států, extrémní 24 procent. „Zasažené byly všechny sledované státy. Média zaznamenala 310 dopadů. Loni to bylo 165 a v roce 2015 jich bylo 59,“ zmínil výsledky analýzy Dolák.
Nejčastěji šlo o dopady na zemědělství, ať už se týkaly poklesu výnosů či růstu cen potravin. Mezi další dopady, které média akcentovala, byly lesní kalamity či nízká úroveň zásob podzemní vody. „Dále média informují o adaptačních opatřeních,“ řekl Dolák.
Média jsou podle vědců velmi dobrým indikátorem toho, jak společnost vnímá důležitost zmíněných jevů. Navíc s ohledem na klimatickou změnu lze v následujících letech a desetiletích očekávat pokračování trendu, který v některých letech přináší delší a výraznější epizody sucha, intenzivnější vlny veder a s tím spojený vyšší počet požárů.
„Soustředili jsme se na šest států. Kromě Česka a Slovenska také na Rakousko, Polsko, Slovinsko a Chorvatsko. V každé zemi jsme si vybrali jeden reprezentativní deník a jeden zpravodajský web a procházeli jsme zpravodajství od roku 2000 do roku 2025. Vznikla tak databáze 670 relevantních případů s mezinárodním přesahem,“ řekl Dolák.
Podle vědců se staly dopady klimatické změny a jejích projevů běžným a velmi důležitým tématem v médiích. Zatímco však sucho akcentují média velmi silně, o něco méně se dosud věnovaly vlnám veder. „Požárů je velké množství a o nich píší média nejméně, protože nelze psát o každém jednotlivě,“ poznamenal Dolák.
Databáze, která odráží společenskou reflexi dopadů klimatických problémů, chtějí vědci udržovat. CzechGlobe vyvinul svoji, týká se však pouze dopadů sucha od roku 2021. Nevznikala však manuálně, ale strojově a do budoucna by měla být jedna databáze, taktéž vytvářená strojově.
Zdroj: ČTK
