Nálet na německý Norimberk, který podnikly britské jednotky Royal Air Force v noci z 30. na 31. března 1944, můžeme dnes směle označit za naprostou katastrofu. Jednalo se o jednu z nejdrtivějších porážek, které během druhé světové války utrpěly britské síly RAF, resp. jejich bombardéry. Ani toto vítězství už však naštěstí Němcům nepomohlo.
Cílem britských bombardérů bylo, pro nacisty, posvátné město Norimberk. Nálet se ale stal velikým britským Waterloo v leteckých bojích v průběhu druhé světové války. Hlavní příčiny neúspěchu byly dvě, jednak naprosto nevhodné povětrnostní podmínky pro akci takového rozsahu, navíc s nepřesnou předpovědí počasí a hodně optimistická, dalo by se říci až opovážlivá, trasa letu s extrémně dlouhými přímými úseky. Aby toho nebylo mále, tak už tak riskantně naplánovaná trasa letu vedla navíc přes velmi dobře chráněné Porúří.
Od počátku proti akci protestoval vicemaršál letectva Donald Bennett, který na nevhodnou a nebezpečnou trasu upozorňoval od počátku plánování celé akce.
Britské kompaktní bojové formace se při akci rozložily a jen velmi těžko hledaly svůj cíl. Němci tak mohli včas zformovat své obranné stíhací síly, odhady říkají, že do těchto bojů nasadili až 20 stíhacích skupin. Následkem bylo, že pouze 512 bombardérů ze 782 strojů shodilo bomby poblíž svého cíle, přičemž poškození Norimberku bylo minimální. RAF ztratily 94 strojů a 547 mrtvých proti 10 letounům Luftwaffe.
Velitel Bomber Command RAF Arthur Harris a jeho ostatní hlavní poradci se po nepovedené akci stali terče ostré kritiky. Sám Harris připustil, že Norimberk byl naprostou katastrofou a že další podobný výsledek by ohrozil celou kampaň.
Z německého hlediska se už ale jednalo o jeden z posledních záchvěvů odporu a o osudu Hitlerovy Třetí říše už bylo téměř jistě rozhodnuto. Než však ke zdárnému konci došlo, padlo ještě mnoho lidských životů.
Zdroj:
J. E. Johnson a P. B. Lucas. Odvaha v oblacích. Velké letecké bitvy od bojů na Sommě po operaci Pouštní bouře, Naše vojsko, Praha: 1982.
