Od července se části českých OSVČ snížila minimální záloha na důchodové pojištění z 5 720 na 5 005 korun měsíčně. Změna ale přinesla ještě méně známou možnost: někteří podnikatelé, kteří v první polovině roku platili původní minimální zálohu, mohou do konce roku 2026 požádat sociální správu o vrácení části uhrazených peněz. V typickém příkladu uváděném ČSSZ jde za leden až červen o 1 800 korun. Peníze se přitom neztratí ani tomu, kdo o okamžité vrácení nepožádá.
Minimální sociální záloha pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost prošla letos nezvyklou změnou přímo uprostřed roku. Původně činila od ledna 2026 částka 5 720 korun měsíčně, protože minimální vyměřovací základ odpovídal 40 procentům průměrné mzdy. Od 1. července ale novela pravidla změnila a minimální měsíční vyměřovací základ se snížil na 35 procent průměrné mzdy. Standardní minimální záloha pro hlavní činnost se proto od července snížila na 5 005 korun.
Na první pohled by se mohlo zdát, že tím příběh končí: první pololetí stálo 5 720 korun měsíčně, druhé je levnější. Česká správa sociálního zabezpečení však při vysvětlování změny upozornila na další mechanismus. Pro účely posouzení případného přeplatku se přepočítávají také zálohy zaplacené za leden až červen 2026, jako kdyby nová právní úprava platila už tehdy. Podnikatelé splňující stanovené podmínky proto mohou do konce letošního roku požádat o vrácení vzniklého rozdílu.
Nejde ale jednoduše o 715 korun za každý měsíc
Právě zde může vzniknout největší nedorozumění. Rozdíl mezi červnovou minimální zálohou 5 720 korun a červencovou částkou 5 005 korun činí 715 korun. To ale neznamená, že každý podnikatel může za první pololetí automaticky získat zpět šestkrát 715 korun, tedy 4 290 korun.
ČSSZ ve svém oficiálním příkladu uvádí jiný přepočet. U OSVČ, která od ledna do června platila minimální zálohu 5 720 korun, by záloha po zpětném přepočtu podle nové právní úpravy za tyto měsíce činila 5 420 korun. Rozdíl je tedy 300 korun měsíčně a za šest měsíců 1 800 korun.
Důvodem je konstrukce ročního vyměřovacího základu a přechodných pravidel novely; není proto správné výši potenciální vratky jednoduše odvozovat od červencové zálohy. Konkrétní částku navíc podnikatel nemusí ve své žádosti sám vypočítávat. ČSSZ výslovně uvádí, že příslušná správa sociálního zabezpečení ji stanoví sama.
Změna se netýká každé OSVČ stejně
Snížení minimální zálohy je významné zejména pro osoby vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, kterým byla záloha stanovena právě z minimálního vyměřovacího základu. Pokud podnikateli podle jeho příjmů vychází vyšší záloha, nemusí pro něj změna minima znamenat automatický pokles platby na 5 005 korun. Každý by proto měl vycházet z částky stanovené přímo pro svou situaci, nikoli pouze z obecného čísla uváděného v médiích.
Odlišná pravidla platí také pro vedlejší samostatnou činnost a pro některé začínající podnikatele. Minimální záloha na vedlejší činnost činí v roce 2026 podle ČSSZ 1 574 korun. U lidí, kteří zahájili hlavní samostatnou činnost a v předchozích dvaceti kalendářních letech ji nevykonávali, existuje zvýhodněný minimální vyměřovací základ; jejich minimální záloha činí 3 575 korun.
Zvláštní režim mají rovněž lidé v paušálním režimu. ČSSZ upozorňuje, že informace o změně plateb nebo vrácení části plateb osobám, které jsou v roce 2026 poplatníky v prvním pásmu paušální daně, poskytuje Finanční správa. Je to logické, protože tito podnikatelé neposílají sociální zálohu přímo sociální správě, ale hradí jednu paušální platbu finančnímu úřadu.
O vrácení není nutné žádat
Možnost získat peníze zpět ještě letos může znít jako úkol, který je nutné rychle vyřídit, aby přeplatek nepropadl. Tak tomu ale podle ČSSZ není. Pokud podnikatel o vrácení během roku nepožádá, odpovídající částka se započítá spolu s ostatními zálohami do pojistného při zúčtování přehledu o příjmech a výdajích za rok 2026. Pokud následně vznikne přeplatek, může být vrácen v rámci standardního ročního vyúčtování.
Žádost dává smysl především člověku, který chce případnou částku získat dříve a nechce čekat na příští rok. ČSSZ stanovila možnost požádat nejpozději do konce roku 2026. Od podání žádosti má správa na vrácení dva měsíce. Alternativně lze požádat, aby přeplatek nebyl poslán na účet, ale byl použit na úhradu záloh v dalších měsících.
Podnikatel tak není nucen peníze získat fyzicky zpět. Pokud například stále platí další zálohy, může si nechat vzniklou částku započíst proti budoucím povinnostem.
Speciální formulář neexistuje
Další praktickou informací je způsob podání. ČSSZ pro tuto žádost nevytvořila zvláštní tiskopis. Podnikatel ji může příslušné správě sociálního zabezpečení poslat elektronicky způsobem, který umožňuje ověření odesílatele, například prostřednictvím datové schránky nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem.
Z žádosti musí být patrné, že člověk žádá o vrácení části uhrazených záloh v souvislosti se změnou zákona účinnou od 1. července 2026. Dále má uvést způsob výplaty a číslo účtu, pokud chce peníze poslat bezhotovostně. Konkrétní částku není třeba dopočítávat a do žádosti psát, protože příslušná správa ji určí podle evidence plateb sama.
Aktuální výši záloh si lze zkontrolovat také na ePortálu ČSSZ ve službě s informacemi o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ. To je vhodné zejména pro lidi, kteří si nejsou jistí, zda se změna týká právě jejich zálohy, nebo zda jim po podání přehledu vyšla jiná částka.
Kdo stále posílá 5 720 korun, měl by platbu zkontrolovat
Praktický dopad má novela také pro druhou polovinu roku. Pokud OSVČ spadá do skupiny, které se standardní minimum skutečně snížilo na 5 005 korun, a trvalý příkaz stále posílá původních 5 720 korun, neznamená to, že by peníze automaticky zmizely. Zbytečně si však vytváří vyšší platby, než jaké odpovídají stanovené záloze.
Začátek září je proto vhodnou chvílí ověřit si částku v evidenci ČSSZ. Od červencové změny už proběhlo několik platebních termínů a člověk snadno mohl přehlédnout, že se minimum během roku snížilo. Změna je o to neobvyklejší, že lidé jsou zvyklí na úpravu sociálních záloh vždy od začátku kalendářního roku, nikoli od července.
A právě méně známá možnost vrácení části plateb za první pololetí může některým podnikatelům uniknout úplně. V typickém příkladu ČSSZ nejde o tisíce měsíčně, ale o 1 800 korun za šest měsíců. Kdo je chce získat zpět ještě před ročním vyúčtováním, má na žádost čas do konce prosince.
Zdroje: ČSSZ
