Češka se stala buddhistickou mniškou, odešla do kláštera v Nepálu. Jak se tam žije?

22.2.2019
Andrea Cerqueirová

Tenzin Palmo, původním jménem Markéta Bartošová, přijala před sedmi lety svěcení od Jeho Svatosti Dalajlamy, stala se mniškou tibetské buddhistické tradice. Absolvovala Základní program buddhistických studií v italském Institutu Lamy Conghapy a nyní žije a studuje v klášteře Kopan v Nepálu. Každoročně přilétá do Prahy. Před třemi lety se v Indii seznámila se zakladatelkou spolku Češi Tibet podporují Kateřinou Bursíkovou Jacques a stala se členkou spolku. Obě měly tehdy radost, když zjistily, že jsou Češky a mohou spolu mluvit česky. Tenzin Palmo na besedě v prostoru Sněmovní 7 hodně zmiňovala rodiče, těžko jim před sedmi lety sdělovala, že se stala mniškou. Po počátečním zaváhání to přijali.

Zítra v Praze vystoupí buddhistická mniška, na březen je chystán tradiční Hlas pro Tibet

Běžný den v klášteře vyjma soboty a části nedělí

Tenzin je šťastná, neměnila by. Běžný den v klášteře podle jejích slov vypadá tak, že v létě se stává ve 4.45 a v zimě v 5.15 hodin, následují ranní modlitby, posléze snídaně a pak výuka nepovinných předmětů, takže lze mít do oběda volno. Po obědě je možné se prospat, následuje výuka povinných předmětů – buddhistické filozofie a tibetštiny, poté si mnišky povídají ve dvojicích, co se naučily. Starší mniška je vyzkouší, kam ve výuce došly. Po večeři se mnišky učí venku, v deset hodin mohou do pokojů a mají volno. V pokojích jsou po dvou, mladinké mnišky po třech, starší naopak mívají pokoj po jedné. K jídlu mívají rýži s čočkovou omáčkou, brambory s květákem nebo nastrouhanou mrkev s ředkvičkou a chilli. Volno je každou sobotu a jednou za čtrnáct dnů i v neděli, protože v sobotu mívají mnohde zavřeno. Mnišky chodí ve volnu minimálně ve dvojicích.

FOTO: Buddhistická mniška v Praze

Buddhistická mniška v Praze - buddhisticka mniska – foto Katerina Bursikova JacquesBuddhistická mniška v Praze - buddhisticka mniska – foto Katerina Bursikova Jacques 3Buddhistická mniška v Praze - buddhisticka mniska – foto Katerina Bursikova Jacques 3

Svět se nám jeví podle toho, jak se na něj díváme

V klášteře, kde žije Tenzin Palmo, je asi 350 žen. Stává se, že občas někdo z klášterů odchází a přestane být mniškou, respektive mnichem. Podle Tenzin je to někdy proto, že se zamiluje a nechce už vést mnišský život, nebo proto, že některé místní mnišky přijdou do kláštera jako děti, třeba i proto, že rodiče je nemohou uživit, a později se rozhodnou pro jiný život, nebo si to rozmyslí rodiče. Být mniškou či mnichem ale nutně neznamená jen žít v klášteře, lze třeba i působit v nějakém buddhistickém centru v Evropě, vyučovat buddhismus a podobně. Tenzin je ale s životem v klášteře spokojená. Nedávno tam dokonce natáčela Česká televize a Tenzin potěšilo, že ji chválil tamní opat, který měl na začátku nedůvěru k tomu, aby – jelikož pochází z Evropy – nebyla v klášteře náročná a nechtěla měnit zavedené zvyky.

Ve Sněmovní 7 Tenzin vystoupí ještě v neděli 3. března od 11 do 17 hodin, kdy přítomné seznámí se základy buddhistického učení a povede meditaci. To vše v rámci programu „Svět se nám jeví, podle toho, jak se na něj díváme“, jehož součástí bude i oběd.



Nepřehlédněte