Tenzin Palmo, původním jménem Markéta Bartošová, přijala před sedmi lety svěcení od Jeho Svatosti Dalajlamy, stala se mniškou tibetské buddhistické tradice. Absolvovala Základní program buddhistických studií v italském Institutu Lamy Conghapy a nyní žije a studuje v klášteře Kopan v Nepálu. Každoročně přilétá do Prahy. Před třemi lety se v Indii seznámila se zakladatelkou spolku Češi Tibet podporují Kateřinou Bursíkovou Jacques a stala se členkou spolku. Obě měly tehdy radost, když zjistily, že jsou Češky a mohou spolu mluvit česky. Tenzin Palmo na besedě v prostoru Sněmovní 7 hodně zmiňovala rodiče, těžko jim před sedmi lety sdělovala, že se stala mniškou. Po počátečním zaváhání to přijali.
Běžný den v klášteře vyjma soboty a části nedělí
Tenzin je šťastná, neměnila by. Běžný den v klášteře podle jejích slov vypadá tak, že v létě se stává ve 4.45 a v zimě v 5.15 hodin, následují ranní modlitby, posléze snídaně a pak výuka nepovinných předmětů, takže lze mít do oběda volno. Po obědě je možné se prospat, následuje výuka povinných předmětů – buddhistické filozofie a tibetštiny, poté si mnišky povídají ve dvojicích, co se naučily. Starší mniška je vyzkouší, kam ve výuce došly. Po večeři se mnišky učí venku, v deset hodin mohou do pokojů a mají volno. V pokojích jsou po dvou, mladinké mnišky po třech, starší naopak mívají pokoj po jedné. K jídlu mívají rýži s čočkovou omáčkou, brambory s květákem nebo nastrouhanou mrkev s ředkvičkou a chilli. Volno je každou sobotu a jednou za čtrnáct dnů i v neděli, protože v sobotu mívají mnohde zavřeno. Mnišky chodí ve volnu minimálně ve dvojicích.
Svět se nám jeví podle toho, jak se na něj díváme
V klášteře, kde žije Tenzin Palmo, je asi 350 žen. Stává se, že občas někdo z klášterů odchází a přestane být mniškou, respektive mnichem. Podle Tenzin je to někdy proto, že se zamiluje a nechce už vést mnišský život, nebo proto, že některé místní mnišky přijdou do kláštera jako děti, třeba i proto, že rodiče je nemohou uživit, a později se rozhodnou pro jiný život, nebo si to rozmyslí rodiče. Být mniškou či mnichem ale nutně neznamená jen žít v klášteře, lze třeba i působit v nějakém buddhistickém centru v Evropě, vyučovat buddhismus a podobně. Tenzin je ale s životem v klášteře spokojená. Nedávno tam dokonce natáčela Česká televize a Tenzin potěšilo, že ji chválil tamní opat, který měl na začátku nedůvěru k tomu, aby – jelikož pochází z Evropy – nebyla v klášteře náročná a nechtěla měnit zavedené zvyky.
Ve Sněmovní 7 Tenzin vystoupí ještě v neděli 3. března od 11 do 17 hodin, kdy přítomné seznámí se základy buddhistického učení a povede meditaci. To vše v rámci programu „Svět se nám jeví, podle toho, jak se na něj díváme“, jehož součástí bude i oběd.
