Ve Svatovítské katedrále se v pondělí 14. září 2026 sešlo po roce znovu sedm klíčníků, aby slavnostně vyzvedli a přenesli do Vladislavského sálu Starého královského paláce Pražského hradu z Korunní komory Svatovítské katedrály české korunovační klenoty. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci a potom bude výstava od 19. do 28. září 2026 otevřená pro nejširší veřejnost. Vstup je zdarma.
Výstava s podtitulem „Habsburkové 500“ připomíná 500 let od nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn v roce 1526. Sleduje také dramatické osudy klenotů – jejich uložení na Karlštejně, přesun do Vídně během třicetileté války a návrat do Prahy v roce 1791, kdy se na přání českých stavů staly jedním z významných symbolů české státnosti a historické kontinuity.
Hlavní částí souboru je Svatováclavská koruna, zhotovená z příkazu Karla IV. roku 1346. Byla určena ke korunovacím českých králů a zasvěcená svatému Václavovi, patronovi české země. Podle tradice je spojována s jeho duchovním odkazem a ochranou českého státu. Posvátný charakter koruny umocňuje skutečnost, že se jedná o korunu relikviářovou. Doplňuje ji královské žezlo a jablko, které si Ferdinand I. Habsburský objednal roku 1533 u augsburského zlatníka Hanse Hallera. Původně šlo o jeho osobní panovnické insignie, v 17. století však nahradily starší gotické žezlo a jablko a staly se součástí českých korunovačních klenotů. Letos je po delší době vystaveno korunovační roucho z roku 1653 a mezi exponáty jsou také historické klíče strážců korunního archivu, panovnické portréty a další dobová vyobrazení připomínající spojení korunovačních klenotů s habsburskou dynastií.
Mimořádnou pozornost si zaslouží systém sedmi klíčů. Korunní komora i pancéřová skříň mají sedm zámků a k jejich otevření se musí sejít všech sedm držitelů. V roce 2026 jimi jsou prezident Petr Pavel, premiér Andrej Babiš, předseda Senátu Miloš Vystrčil, předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta Ondřej Pávek a pražský primátor Bohuslav Svoboda.
Tradice sedmi klíčů se datuje od roku 1791, kdy Leopold II. vyhověl žádosti českých stavů o návrat korunovačních klenotů z Vídně. Princip, že o jejich otevření musí společně rozhodnout sedm držitelů klíčů, přetrval dodnes.
Historie veřejných výstav je rovněž zajímavá. Poprvé v době samostatné republiky byly klenoty vystaveny v roce 1929 při příležitosti milénia úmrtí svatého Václava. Ve Vladislavském sále se poprvé objevily v roce 1958. V novodobé historii se tam pravidelně vracejí při mimořádných státních a historických výročích. Prezident Petr Pavel rozhodl o pravidelném každoročním vystavování klenotů.
Letošní výstava není jen příležitostí spatřit nejvzácnější české historické insignie. Připomíná 500 let od nástupu Habsburků na český trůn a zároveň ukazuje, jak se z panovnických předmětů postupně staly symboly historické paměti, státnosti a národní identity českých zemí.
Zdroj: autorský text


















