„Českého designu si vážíme a obdivujeme ho,“ říká Ing. arch. Jan Bek, účastník pořadu Jak se staví sen a známý architekt, který se věnuje především interiérové tvorbě, návrhům rodinných domů, vil a bytových domů. V rozhovoru radí, jak se vyvarovat nejčastějších chyb při rekonstrukci, jaké jsou současné trendy v bydlení, ale i jak správně komunikovat se svým architektem.
Věnujete se jak komerčním prostorům tak privátním, návrhům až po samotnou realizaci, ale i designovému vybavení interiérů. Co máte na své práci architekta nejraději?
Mám rád pestrost naší práce. Na každém projektu se přiučíme novým věcem anebo se něco nového dozvíme. Kromě zmiňovaných interiérů navrhujeme i studie rodinných domů, bytových domů, rekreačních objektů, hotelů apod. Nejraději máme, když můžeme do projektu promlouvat od začátku do konce. Tedy od studie objektu po jeho interiér a vybavení. Jelikož už při návrhu studie objektu máme určitou představu o rozmístění nábytku a celkovém vzhledu interiéru.
Co je základem povedeného bydlení? Rozloha bytu či domu, nebo jeho zdařilá rekonstrukce?
Toto je velmi subjektivní. Povedené bydlení může být na velmi skromné ploše, ale musí být koncipováno promyšleně. Každopádně základem zdařilé rekonstrukce je dle mého názoru konzultace s odborníkem z oboru a dobrý projekt před samotným započetím prací.
Vy sám jste si zrekonstruoval půdní prostor o výměře pouhých 45 metrů čtverečních v kvalitní a krásný byt. Jak dlouho rekonstrukce trvala a co bylo základní myšlenkou?
Snažil jsem se maximalizovat počet úložných prostor. Jelikož žiji se svou krásnou ženou, která by si ideálně představovala o podobné výměře šatnu. (smích) Do každého volného kouta jsme umístili skříňku, botníček apod. Ani metr nezbyl nazmar. Půdu jsem koupil ve stavu shell and core, kdy uvnitř jednotky de facto nic nebylo. Pro mě ideální stav, kdy si mohu navrhnout vše dle svých potřeb. Některé developerské firmy v Praze v tomto stavu jednotky předávají, myslím, že je to ideální pro náročnější klientelu, která chce definovat každý detail a nespokojí se s úpravami v rámci klientských standardů. Zde je již přítomnost odborníka nezbytností. Rekonstrukce trvala cca dva měsíce, vše jsem měl ale dopředu rozkreslené, objednané a začleněné do harmonogramu prací. Ložnici jsme z ekonomických důvodů dodělávali v následujícím roce.
S jakými nejčastějšími chybami se v interiéru setkáváte? Jaký nešvar v bydlení Češi mají?
Často se setkávám s postupnými rekonstrukcemi bytu / domu, kdy jsou v jednotlivých etapách zvoleny různé materiály. Objekt / byt pak jako celek nepůsobí harmonicky. Když tedy měníme podlahu v obývacím pokoji, vyměnil bych ji již všude v bytě a budoval vše sice po etapách, ale systematicky. Je samozřejmé, že někdy nejsou dostatečné finance na celkovou rekonstrukci. Udělal bych si tedy plán a promyslel základní škálu materiálů, které bych chtěl použít a té bych se držel. Pokud se vydáte cestou budování svépomocí, určitě bych se řídil heslem, že méně je více. A použité materiály redukoval. Každý dekor, který se Vám líbí sám o sobě, se nemusí hodit k ostatním.
Jak vypadá vaše první schůzka s klientem? Co když má diametrálně odlišný vkus než vy? I tak se dokážete domluvit?
Fungujeme výhradně na doporučení. Tedy noví klienti, kteří nás oslovují, již mají představu o naší práci na základě reference z jiné zakázky. Občas se ale opravdu stává, že k nám přijde klient s diametrálně odlišným pohledem na věc. Určitě je dobré ihned na začátku být upřímný a to na obou stranách a otevřeně si říci, že nejsme my např. ti praví na tuto práci. Již jsem to párkrát udělal a vždy jsem byl rád. Myslím, že je to lepší cesta než se následně vzájemně trápit.
Měl by klient mít jasnou představu nebo je to naopak na škodu?
Jít za architektem s jasnou vizí, od které nejste ochotna se odklonit je spíše na škodu projektu, jelikož se uzavíráte před dalšími možnými řešeními, která by možná byla vhodnější. Vždy je dobré naslouchat. To platí pro obě strany. Obecně jsem si všiml, že klienti mimo ČR (především v západní a severní Evropě) nám dávají mnohem větší pole působnosti, protože za námi přicházejí jako za odborníky na danou tématiku, do které nechtějí tolik vstupovat.
Vaší doménou je i finální vybavení interiéru nábytkem a doplňky. Jak byste specifikoval váš vkus?
Co se mých preferencí týče, mám rád jednoduchý a kvalitní design. Naše interiéry se snažíme vybavovat především českými výrobci a dodavateli, jelikož si českého designu vážíme a obdivujeme ho.
Jaké materiály máte rád?
Mám rád přírodní materiály, jako jsou dřeva, dýhy a surové stavební materiály jako kov a beton.
Doporučujete v interiéru ladit nábytek, barvy a vzory? Nebo jste spíše milovník extrémů?
Určitě jsem zastáncem jednoduchého schématu a jednoduchých kombinací. Ale je pravda, že občas máme klienty, kteří rádi barvy a u některých realizací se mi to nakonec i líbilo. Neuzavírám se před novými nápady.
Jak byste popsal současný trend v bydlení?
Obecně lze říci, že kvalita a úroveň interiérů stoupá a lidé si více všímají prostředí, ve kterém se pohybují. Což velmi kvituji, jelikož prostředí, ve kterém se pohybujeme ovlivňuje i naši psychickou pohodu. Současný trend bych asi nechtěl nijak škatulkovat.
Co si myslíte o nábytkářských gigantech typu IKEA a další? Mnoho domácností sice díky nim vypadá jako z magazínu, ale postrádají genius loci, nemyslíte?
S Ikeou problém nemám. Dají se tam najít kousky, ze kterých se kvalitní interiér poskládat dá. Jen bych si dal pozor na zvolené materiály. Genia Loci lze pak podpořit odkrytím původních nebo surových konstrukcí apod. Věřím, že i levně se dá postavit dobrý interiér. O to více ale dáte času, energie do přípravy takové stavby, jelikož máte omezenější výběr a možnosti.
V roce 2019 jste se stal součástí pořadu Jak se staví sen. Jak se na své účinkování v oblíbeném televizním pořadu zpětně díváte? Bavilo vás to?
Pohlížím na to jako na super zkušenost. Jelikož jsme na stavbě těch pět dní prakticky nonstop, máme jedinečnou možnost vidět všechny procesy ve své posloupnosti. Je to pro nás velmi náročné, ale ten pocit radosti lidí za to určitě stojí.
Zdroj: Kateřina Staňková, Innspirace
