Nález zhruba tisíce tun kontaminované zeminy a dvou stovek sudů s nebezpečnými chemikáliemi v bývalém vojenském prostoru na Šumavě vyvolal v září vlnu pozornosti. Ministr životního prostředí Igor Červený z hnutí Motoristé oznámil, že sanace vyjde na přibližně 192 milionů korun a potrvá do června 2028. Armáda mezitím zajistí izolaci místa, aby látky dále nepronikaly do půdy. Jenže odborníci varují, že jde pouze o špičku ledovce.
Asociace sanačních společností upozornila, že stav řešení kontaminovaných lokalit v Česku je alarmující. V Systému evidence kontaminovaných míst, který spravuje ministerstvo životního prostředí, figuruje více než 10 000 lokalit. U sedmi tisíc z nich, tedy přibližně 70 procent, přitom nelze určit míru rizika, protože dosud neproběhl ani základní průzkum.
Stejna asociace poukazuje na to, že tempo odstraňování starých ekologických zátěží od roku 2014 výrazně kleslo. Do té doby stát na sanace vynaložil 59,5 miliardy korun, průměrně tedy 2,5 miliardy ročně. V letech 2014 až 2025 přitom celkové výdaje dosáhly pouhých 8,5 miliardy, tedy zhruba 850 milionů ročně. To představuje pokles na třetinu původního tempa.
Na pomalost a neefektivitu procesu opakovaně upozorňuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Ve zprávách z let 2017 a 2023 konstatuje, že celý systém je zdlouhavý a málo účinný, přičemž průtahy vedou k růstu výdajů státu. NKÚ také varoval, že stát neplní závazky, k nimž se smluvně zavázal, a hrozí mu žaloby.
Závazky přitom sahají až do roku 1991, kdy je stát přijal ve smlouvách s nabyvateli kontaminovaného majetku při privatizaci. Podle Asociace sanačních společností je jejich naplnění stále daleko od konce. Situaci navíc komplikuje blížící se evropská legislativa. Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2025/2360 o monitorování a odolnosti půdy státům ukládá nové povinnosti, které Česko bude muset zapracovat do národního práva.
Zdroj: autorský text / ČTK
