Po 45 letech uvádění se 28. září odehraje na Nové scéně Národního divadla derniéra inscenace Kouzelný cirkus. V žánru tanečního i nonverbálního divadla byl Kouzelný cirkus nejdéle bez přestávky uváděnou inscenací na světě. Odehráno bylo téměř 6500 repríz a v hlavních rolích se vystřídaly vždy přes dvě desítky lidí. Loučení ale není definitivní, Kouzelný cirkus se přenáší do on-line prostoru a budou ho moci zhlédnout i další generace diváků, sdělila mluvčí Laterny magiky Markéta Faustová.
Od 26. září bude na náměstí Václava Havla možnost zhlédnout výstavu, která přibližuje význam inscenace. Inscenace, která je v současném repertoáru Laterny magiky nejtypičtější ukázkou toho, s čím tato scénická forma kdysi ohromila svět, končí i kvůli plánované rekonstrukci Nové scény, uvedlo již dříve Národní divadlo.
Poetický příběh o marné pouti dvou klaunů za nedosažitelným měl premiéru 15. dubna 1977 v tehdejším pražském sídle Laterny magiky, v paláci Adria. Tvůrci v čele s režisérem Evaldem Schormem a Josefem Svobodou vytvořili multimediální i multižánrovou inscenaci. V době své premiéry přinesla vyváženou směs žánrů a stylů, byl v ní film, balet i moderní tanec, pantomima, černé divadlo i náznak divadla loutkového. Divadelní unikát sklidil světový úspěch.
„Rád bych u příležitosti derniéry této legendární inscenace poděkoval všem, co se na Kouzelném cirkusu kdy podíleli. Byla to vždy inscenace, která stála nejen na silné umělecké a tvůrčí výpovědi, ale také na lidech. Věřím, že tvůrčí odkaz Kouzelného cirkusu bude v Laterně magice pokračovat,“ řekl umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry.
Inscenace Kouzelného cirkusu kombinuje jedinečnou poetiku a nadčasové téma věčného hledání a touze po kráse, v okouzlující projekci, humorných scénkách i tanci, který vznikal původně pod vedením hned pěti choreografů, z nichž hlavním byl Karel Vrtiška. Stojí i na magické scénografii Josefa Svobody, na snivé hudbě Oldřicha F. Korteho i na metaforických kostýmech výtvarníka Zdenka Seydla, hravosti černého divadla Jiřího Srnce i groteskní loutkohře Jana Švankmajera.
Inscenace dokonale využila základní technologii Laterny magiky, tedy kombinaci tanečně-herecké akce na scéně a velkoplošné filmové projekce, obvykle na tři plátna. V Kouzelném cirkuse je ale prostor jiný, plocha je celistvá, vytváří iluzi téměř 3D obrazu a navozuje divákovi pocit, že do cirkusu skutečně vstoupil. Prostorového efektu je zde dosaženo spojením obrazu ze tří samostatných filmových pásů, které dohromady vytvářejí neobyčejně široké panorama.
Zdroj: ČTK
