K poutnictví patřily především cesty, jejich délka byla většinou odvislá vzdáleností poutního místa od poutníkova bydliště. V období baroka se počet poutních cest vysoce navýšil a nově zakládané sakrální stavby napodobovaly původní daleká poutní místa. K cestám byly postupně do krajiny začleňovány drobné stavby, jako jsou Boží muka, kříže, kapličky nebo plastiky a reliéfy. V některých případech byly podél cest stavěny celé souvislé řady kaplí. Vznikaly především tzv. „kalvárie“ inspirované cestou Via dolorosa vedoucí na Golgotu, často doplňované i Božím hrobem. Dnes obvyklý cyklus křížové cesty se čtrnácti zastaveními se začal ve střední Evropě šířit v průběhu 18. století poté, co se již v předchozím století ustálil ve františkánském prostředí.
Obrazy ze života Panny Marie a svatého Františka
Hájecká poutní cesta se stavěla po roce 1720, do roku 1734 pak trvala její výzdoba.
Námětem obrazů ve dvaceti výklenkových kaplích byl život Panny Marie a sv. Františka. Obrazy ve výklenku byly horizontálně dělené a byly vybrány tak, aby spolu námětově vždy ladily, tedy narození Panny Marie vedle narození sv. Františka, smrt Panny Marie a smrt sv. Františka atp.
Na náklady donátorů vystavěno dvacet kaplí podél poutní cesty (v rozestupu asi 600 až 1100 metrů). Donátoři přispěli po dvou stovkách zlatých na výstavbu jedné kaple a dvacet zlatých na údržbu. Mezi donátory byli např. hrabě Karel Joachim Breda, hrabě František Josef Černín, hrabě Antonín Jan Nostic, kníže z Lobkovic, ale také Magistrát Starého města Pražského.
Na výstavbě se podíleli zednický mistr František Fortin (1680 v Srbči poblíž Řevničova – 1763 v Želnavě u Lipna), který byl i projektantem stavby, dvorní kameník Franz Wolfgang Herstorfer a pražský malíř a fortifikační inženýr Jan Schor (1686 v Innsbrucku – 1767 v Praze), autor výzdoby.
Poutní cestu, která původně vedla po prastaré zemské stezce z Prahy do Německa, dnes již nelze projít v celém její původní trase, je na několika místech přerušena, některé její úseky dnes už vůbec neexistují, jiné naopak byly znovu vybudovány. Z původních dvaceti kaplí jich do dnešního dne zbylo pouhých jedenáct, a to dvě již nestojí na svém původním místě.
V Praze 6 zbylo šest poutních kapliček
Na území městské části Praha 6 se nachází šest zachovaných výklenkových kaplí: kaple č. 1 – Dlabačov, č. 3 – Kocourova, č. 4 – Ladronka, č. 5 – Vypich, č. 6 – Bolívarova a č. 11 – Na Hůrce.
V letech 1899–1900 bylo opraveno 14 kaplí, které se do té doby dochovaly, avšak sama cesta už v některých částech byla přerušená novou zástavbou. Při této rekonstrukci byly zaniklé freskové malby nahrazeny obrazy na plechových tabulích, které namaloval pražský malíř Josef Schweil.
Zánik původní cesty pokračoval i v průběhu 20. století.
V roce 1998 se Praha 6 rozhodla zrekonstruovat pět kaplí na svém území, což se jí do r. 2001 povedlo. Na obnově se podílel ak. mal. Petr Hampl (*1964 v Pacově). V roce 2012 byl pak realizován přesun a obnova kaple č. 11. Jako každý objekt, i kaple však potřebují údržbu a průběžné opravy.
„Městská část se pravidelně stará o nemovité památky na svém území a snaží se chránit a zachovat toto kulturní bohatství pro budoucí generace. Protože tato poutní cesta vnikla díky penězům dárců, i nyní hledáme pro kaple jejich donátory,“ vysvětluje místostarosta Eva Smutná, která má památkovou péči na starosti.
Přispět můžete jakoukoliv částkou, jak jednorázovou tak pravidelnou, buď na konkrétní Vámi vybranou kapli, nebo na obnovu kaplí obecně a částka pak bude použita na aktuálně probíhající opravu jedné z kaplí. Vaše jméno, jméno vaší firmy či společnosti a logo bude pak uvedeno na stránce donátorů na webu sdružení Poutní cesta Hájek.
Které kaple se nacházejí v Praze 6
I. kaple – Dlabačov, Gymnastická ulice, rekonstruována v l. 2000–2001; restaurovány byly i zachovalé části původní výmalby a latinské nápisy. Na obnově se podílel ak. mal. Petr Hampl (*1964 v Pacově). Na kapličce byl vyobrazen Hájek a nad ní dva andělé nesoucí loretánský domek, po stranách sv. František a sv. Antonín. Donátorem byl arcibiskup Ferdinand hrabě Khüenburg.
III. kaple – Břevnov, u křižovatky U Ladronky – Kocourova. Rekonstruována v roce 2001. Donátorem byl Antonín Jan hrabě Nostic, nejvyšší hofmistr.IV. kaple – Ladronka. Rekonstruována v letech 2000-01. Donátorem byl Josef hrabě z Valdštýna, nejvyšší maršálek.
V. kaple – Vypich. Rekonstruována v letech 2000-01. Donátorem byl Jan Arnošt Antonín hrabě Schaffgotsch, královský místodržící.
VI. kaple – Břevnov, Bolívarova ulice. Rekonstruována v roce 2001. Donátorem byl František Josef hrabě Černín, královský místodržící.
XI. kaple – na hranici Hostivice a Ruzyně, stojí na západní straně mimoúrovňové křižovatky Řepy, u odbočení ulice Na Hůrce. Donátory byli František Karel hrabě z Clary-Aldringen, nejvyšší lovčí, a Jan Filip hrabě z Clary-Aldringen, královský místodržící. Pravděpodobně jde o repliku, jediná je z cihel a donedávna byla, jako jediná, orientována k severu, nyní je však opravena a otočena zpět k jihu.
