Karel IV. chtěl mít z Prahy druhý Řím
Díky snaze Karla IV. učinit ze svého sídelního města střed Římské říše se významným poutním místem stala na čas i Praha. Ta se měla v Karlových představách svým významem přiblížit Římu, který byl posvěcen tisícovkami těl raně křesťanských mučedníků – světců. S tímto záměrem lze spojit Karlovu nebývalou zálibu ve shromažďování ostatků svatých.
Zárodek velkolepých pražských poutí lze sledovat již v roce 1350, kdy Karel získal tzv. říšský poklad, který byl odznakem císařské hodnosti. Poklad byl tehdy přenesen do Prahy a nesen v slavnostním procesí z Vyšehradu na Pražský hrad, přičemž byl v nově založeném Novém Městě ukazován lidu.
Součástí pokladu byla i jedna z nejvýznamnějších relikvií soudobého křesťanství – hlavice kopí, kterým měl být probodnut ukřižovaný Kristus, jež v sobě má navíc připevněn hřeb, kterým měl být přibit na kříž.
Svátek ustanovil papež zvláštní bulou
Na žádost Karla IV. vydal papež Inocenc VI. v roce 1354 bulu, kterou v německých a českých zemích ustanovoval svátek Kopí a Hřebů Páně, který připadal na druhý pátek po Velikonocích. Centrem oslav tohoto svátku se v Praze stal Dobytčí trh, dnešní Karlovo náměstí. Zde bylo během slavnostní ceremonie z dřevěné věže ukazováno přes čtyřicet relikvií, uložených v bohatě zdobených relikviářích; celá slavnost vrcholila ukazováním relikvie sv. Kopí. Postupem času získaly tyto slavnosti na masové oblibě a počty poutníků, putujících u příležitosti tohoto svátku do Prahy i z daleké ciziny, lze odhadnout na desetitisíce.
Později byla dřevěná věž změněna na kamennou a přibyla k ní kaple Božího Těla a Krve. Ta byla zbořena v roce 1791 – ta si ale zaslouží samostatný článek, který brzy přineseme.
Zazní písně a tance vznešených trubadúrů, potulných kejklířů i rozverných studentů
Po šesti staletích bude svátek Kopí a Hřebů Kristových vzkříšen druhou městskou částí ve spolupráci s Bratrstvem a stane se velkou kulturní událostí. Podobně jako ve 14. století se pořadatelé pokusí propojit duchovní i tělesné zážitky, jak bylo ve středověku zvykem.
Spolek chce obnovit kapli, která byla před 227 lety srovnána se zemí
Sdružení historických nadšenců navazuje na tradice stejnojmenného středověkého bratrstva, zaniklého během husitských válek. V současnosti se jeho členové věnují organizování kulturních akcí a vydávání publikací o historii. Jedna z nich, kniha Petra Stančíka, mistr Bratrstva obruče s kladivem, o zaniklé kapli Božího Těla a Krve byla nyní vydána v reedici a zájemcům bude k dispozici právě při dubnových slavnostech v severní části Karlova náměstí.
Hlavním cílem Bratrstva obruče s kladivem v současnosti je obnovit zbořenou kapli Božího Těla a Krve a navrátit ji spirituálně i fyzicky na své místo duchovního centra Prahy, Čech i Evropy.
Na co se tedy v pátek 13. dubna můžeme těšit?
Třeba na rekonstrukci vystavování korunovačních klenotů a svatých ostatků.
Podle nákresu na chodníku si budeme moci představit, kde zbořená kaple Božího Těla a Krve na Karlově náměstí stávala.
Chystá se i divadelní představení dochovaných her z období Karla IV., koncert středověké hudby (zazní dudy, šalmaj, zvířecí rohy, kvinterna, loutna nebo fidula), mše svatá, ukázky dobových řemesel a stánkový prodej replik výrobků z období vrcholného středověku. A také se budete moci občerstvit v gotické krčmě či vinném šenku nebo si koupit některou z replik středověkého hrnčířského, kovářského a perníkářského zboží. A co takhle vyrazit si pod dohledem mincmistra pražský groš Václava IV.?
Jediný exemplář odznaku poutníka z Dobytčího trhu je v Muzeu Prahy
Tak jako my dnes máme turistické známky, měli středověcí poutníci své odznaky.
Vyráběly se a prodávaly v místech kultu pod dohledem církve a sloužily jako důkaz vykonání pouti. Zvyšovaly také osobní prestiž nositele po návratu domů a poskytovaly mu během cesty ochranu – s odkazem na Ježíšova slova „Kdo přijímá vás, přijímá mne“ měli poutníci právo očekávat pohostinnost.
Popularita poutních odznaků byla zvýšena vírou v jejich možné zázračné působení, byly používány jako ochranné amulety a někteří si je brali s sebou do hrobu. Jediný známý exemplář poutního odznaku, který mohli získat poutníci putující ve 14. století na svátek Kopí a hřebů Páně do Prahy, se nachází ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy. Jedná se o drobný reliéf ze slitiny cínu a olova s vyobrazením dvou figur pod křížem – stojícího sv. Petra v papežské tiáře a klečícího Karla IV. v císařské koruně, třímajícího kopí. V rozích byl opatřen drobnými oušky, pomocí nichž byl připevňován na oděv.
