První tragédie přišla v dětství
Olga Scheinpflugová se narodila 3. prosince 1902 ve Slaném, kde prožila část svého života. Její matka Božena zemřela na těžkou nemoc, když Olga byla osmileté dítě. Smrt matky ji silně psychicky i zdravotně poznamenala. Začala mít problémy se srdcem. Špatně nesla i první světovou válku, kdy si začala vytvářet snové světy v básních i na pomyslném jevišti, aby se s touto těžkou dobou vypořádala. Vyrůstala se starším bratrem a sestrou, kteří mezi sebou měli silné vazby až do dospělosti.
Láska k divadlu a první angažmá
Už od dětství se Olga zajímala o divadlo a literaturu a studovala gymnázium. Její otec Karel Scheinpflug byl spisovatel a právník a praktický člověk, který považoval pouhé herectví za příliš riskantní. I když Olga dva roky studovala soukromě herectví u herečky Marie Hübnerové (působila v Národním divadle), trval na tom, aby si kromě toho udělala kurz těsnopisu a psaní na stroji, a také studovala němčinu a francouzštinu.
„Proto jsi básníkem, šťastný člověče, aby ses pokusil ze všeho hořkého a zlého vyčarovat nějakou smutnou krásu.“
Zamilovaný a nemocný Karel Čapek
V roce 1920, kdy jí bylo 18 let, získala angažmá ve Švandově divadle. Na scéně jejího života se poprvé objevuje Karel Čapek. Jejího otce zná z redakce Národních listů a mladá herečka ho na jevišti zaujala. Jednoho dne si na ni počkal před Švandovým divadlem a seznámil se s ní. Od té doby ji mnohokrát doprovodil domů. Zamilovaný Čapek Olze psal milostné dopisy, které vyšly knižně v díle Listy Olze.
„I nešťastná láska je krásná, je-li oboustranná.“
Ona si Čapka, o 12 let staršího, vážila, obdivovala ho, ale city zpočátku neopětovala. Mimo to se Karel Čapek ve 20. letech dvořil zpočátku ještě jedné ženě, studentce Věře Hrůzové. Obě rodiny vztahu Karla a Olgy na začátku nepřály. Velký problém s Čapkovou známostí měla jeho dominantní matka, která nechtěla, aby si její mladší syn do domu přivedl herečku nebo cikánku.
Karel Čapek se s Olgou oženil až po 15 letech od prvního setkání. Jedním z důvodů byl Čapkův zdravotní stav, kdy měl dlouhodobé problémy s páteří a lékaři mu sňatek ani zakládání rodiny nedoporučovali. Olga Scheinpflugová měla během té doby, kdy se scházela s Karlem Čapkem, tolerované milenecké vztahy.
Teprve 26. srpna roku 1935 se uskutečnila utajená svatba, o které nevěděl ani bratr Josef Čapek. Olga si nechala své umělecké příjmení Scheinpflugová, i když v minulosti se ho chtěla zbavit kvůli tomu, že je německé. Jejich manželský svazek trval pouhých 3,5 roku. Karel Čapek na konci roku 1938 umírá na zápal plic a Olga ovdověla. Po smrti se nervově zhroutila a skončila v sanatoriu v Dobříši. Olga Scheinpflugová, která Karla Čapka o 30 let přežila, i po manželově smrti pečovala o jeho památku.
Manžela přežila o tři desetiletí
Po smrti Karla Čapka se znovu nevdala, ale žila s JUDr. Františkem Krčmou, který se zasloužil o vydání Olžiných spisů, zejména autobiografie „Byla jsem na světě“.
V době Protektorátu si užila výslechy gestapa i prohlídky jejího domu. Byla podezřelá z uchovávání dopisu Edvarda Beneše, který z exilu psal jejímu muži. V listopadu roku 1940 odešla kvůli nátlaku ze souboru Národního divadla, kde ji nahradila Lída Baarová. V roce 1944 jí bylo herectví zakázáno úplně.
Za celý svůj život tu odehrála přes 130 rolí. Působila i ve Stavovském divadle, ve Vinohradském divadle, v Prozatímním divadle a v Tylově divadle. Zahrála si i v několika filmech a seriálech, např. Eliška a její rod z roku 1966.
Poslední hra Matka se jí stala osudnou
Olga Scheinpflugová zemřela kvůli kardiologickým problémům. V Divadle na Vinohradech hrála hlavní roli v Čapkově hře Matka – její námět vymyslela právě Olga a Karel Čapek ji dokončil. Matka měla premiéru 1. září 1967. Její nemocné srdce nezvládlo neukázněnost dětí na velikonočním představení, které se konalo v roce 1968. Představení dohrála, ale poté skončila v nemocnici a krátce na to zemřela. Psalo se 13. dubna 1968 a bylo jí 65 let.
TIP: O životě Olgy Scheinpflugové se dozvíte také v novém dokumentu České televize.
Olga hrála v Čapkových hrách
V roce 1922 si ve Vinohradském divadle zahrála Kristinku ve hře Věc Makropulos, kterou si Karel Čapek napsal i režíroval sám.
Roku 1928 hrála Mimi ve hře Loupežník na prknech Vinohradského divadla. O 10 let později si tu stejnou roli zahrála i ve Stavovském divadle.
V roce 1937 hrála Anettu ve hře Bílá nemoc ve Stavovském divadle.
O třicet let později si hrála již zmíněnou titulní roli v Čapkově hře Matka na prknech Vinohradského divadla, která se jí v roce 1968 stala osudnou.
