Muchu sebralo gestapo
Nedlouho po německé okupaci, která začala 15. března 1939, začalo v Čechách i na Moravě jedno z nejtemnějších období novodobé historie. Němci měli záměr zlikvidovat vše české, slovanské i židovské. Jejich pozornosti neunikl ani slavný malíř Alfons Mucha, kterého Gestapo „sebralo“ nedlouho po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava.
Autor Slovanské epopeje byl členem svobodných zednářů, ba dokonce byl nejvyšším představitelem tohoto společenství v letech 1922 až 1938. Slavný malíř se zasloužil o obnovení tohoto společenství v Československu společně s Jaroslavem Kvapilem a Ladislavem Syllabou.
Kontroverzní okultista kolaborantem
Přítomnost velkého vzdělance a kolaboranta v jedné osobě, Jiřího Arvéda Smíchovského, při Muchově výslechu svědčila o tom, že gestapáci o Muchových aktivitách vědělo. Smíchovský pro okupanty zpracovával zednářskou literaturu a materiály týkající se Sokola, protirakouské odbojové organizace Maffie a také okultních společností v Protektorátu. O tom, že byl J. A. Smíchovský přítomen u Muchova výslechu, upozornil malířův syn Jiří Mucha českého novináře Stanislava Motla.
Kdo byl ThDr., JUDr. et PhDr. Jiří Arvéd Smíchovský?
Tento člověk měl tři doktoráty, byl to polyglot ovládající sedm jazyků, patřil mezi zednáře. Provozoval černou magii a spolupracoval se Sicherheitsdienstem (dále SD – zpravodajskou službou SS) a následně spolupracoval i s STB, když byl vězněn… Jde tedy o značně kontroverzní osobnost moderních československých dějin, která patřila k našim největším vzdělancům a představitelům nového českého hermetismu (tj. druh esoterismu a zároveň i filosofický směr). Za první republiky se setkával se svobodnými zednáři, zároveň byl členem Národní obce fašistické. Nicméně již předtím byl členem v několika politických stranách – sociálním demokratem, národním socialistou a lidovcem. Více o něm se dozvíte v našem článku.
Smutný konec slavného malíře
Výslechy 78letého Alfonse Muchy trvaly několik dní. Byl propouštěn poté, co onemocněl na zápal plic. Zemřel 14. července téhož roku, za 10 dní měl slavit 79. narozeniny.
Muchův pohřeb navštívilo skoro 100 tisíc lidí (přestože to nacisté zakázali), na kterém pronesl smuteční řeč český malíř a rytec Max Švabinský, který odmítal fašismus. Malíř Alfons Mucha je právem pohřben na Vyšehradském hřbitově, kde jsou od 19. století pohřbívány nejvýznamnější české osobnosti.
Smíchovský skončil za katrem a zemřel za nejasných okolností
Trojnásobný doktor Jiří Arvéd Smíchovský byl za své udavačství a zločinů proti státu po konci světové války na základě retribučních zákonů obžalován a zatčen. Došlo k tomu 15. května 1945.
Před soudem, jenž začal 29. dubna 1947 v Praze se hájil sám, protože byl doktor práv. Několik svědků u soudu tvrdilo, že jim během německé okupace pomohl nebo zachránil život, nicméně jeho služby pro nacisty byly rozsáhlé a nepopiratelné. V květnu 1947 dostal doživotí, i když tvrdil, že byl ke spolupráci donucen. Míst, kde byl vězněn, bylo několik a vězni ho neměli rádi a několikrát ho napadli. Spoluvězni vypověděli, že praktikoval černou magii i v cele.
Zřejmě se snažil spolupracovat s vězeňskou správou a také donášel na vězně přímo STB. Na Mírově, kde nakonec zemřel, dostal vlastní celu. STB ho využívala jako svědka v politických procesech proti agentům (SD) a gestapu. Doposud není přesně jasné, jak zemřel. Mohl spáchat sebevraždu, podle jiné verze si sám udělal obřízku a zemřel na otravu krve, podle další byl zavražděn jedním z dozorců na příkaz STB. Smrt ho doběhla 22. ledna 1951, kdy mu bylo 52 let.
