Emil Zátopek, který se narodil 19. září 1922 v Kopřivnici, byl nejen atletem, ale také vojákem z povolání. Na mistrovstvích ČSSR se začal prosazovat už v roce 1945, kdy získal první zlato za běh na 5 km a stříbro za běh na 1500 metrů, poslední medaili (stříbro) získal v roce 1957. Zemřel přesně před 17 lety.
Další výročí
21. listopadu roku 1870 zemřel spisovatel Karel Jaromír Erben.
21. listopadu roku 1999 zemřel politik Josef Lux, předseda KDU-ČSL v 90. letech.
Z náctiletého dělníka v obuvnické továrně lamačem rekordů
K běhu se dostal ještě jako náctiletý. Tehdy si ho v obuvnické továrně ve Zlíně vyhlédl závodní trenér spolu s dalšími třemi chlapci. Úspěch na sebe nenechal dlouho čekat, protože v roce 1941, kdy bylo Zátopkovi necelých 19 let, doběhl jako druhý při běhu Zlínem. Zátopek podle svých slov nejprve protestoval, že je moc slabý. Lékař, ke kterému trenér mladého Emila Zátopka poslal, řekl opak, proto musel závodit. „Když jsem se rozběhl, cítil jsem, že chci vyhrát, ale skončil jsem až druhý. A tak to celé začalo,“ vzpomínal později Emil Zátopek na svůj závod ve Zlíně.
„Jestli chcete něco vyhrát, běžte 100 metrů. Jestli chcete něco zažít, běžte maraton.“
Slavný běžec vytvořil 13 světových rekordů na kilometrových tratích a pět rekordů na mílových tratích. Například byl prvním člověkem na světě, který uběhl 10 km trať pod 29 minut, konkrétně se tak stalo 1. června 1954 v Bruselu s časem 28,54,2. To bylo Emilu Zátopkovi 31 let. Když mu bylo čerstvých 29 let, 29. září 1951, uběhl 20 km dlouhou trať ve Staré Boleslavi s časem 59:51,8. Nejvíce zabodoval na letních olympijských hrách (LOH) v Helsinkách, kde získal tři zlaté medaile za běh na 5 km (14:06,72), 10 km (29,17) a za maraton (2:23:03,2), který tehdy běžel poprvé v životě. Žádnému jinému běžci se toto doposud nepodařilo a bůh ví, jestli se to někomu podaří.
Úspěchy na LOH ve Finsku slavila také jeho manželka Dana, kterou si vzal roku 1948, protože získala zlatou medaili za hod oštěpem. V roce 1956 nezískala žádnou medaili, na LOH roku 1960 byla stříbrná. Oba manželé se narodili ve stejný den a rok a zůstali spolu až do smrti Emila Zátopka v roce 2000. Dana Zátopková v září oslavila své 95. narozeniny.
Olympijský úspěch z roku 1952 se mu nepodařilo na dalších LOH obhájit. Na tréninku si poranil tříslo a byl na 6 týdnů hospitalizován. I když den po návratu z nemocnice začal trénovat, svou formu nazpět už nikdy nezískal…
Legendární olympionik získal kromě medailí i několik ocenění:
- Roku 1948 převzal cenu Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského od národního olympijského výboru
- V roce 1975 získal mezinárodní Cenu Fair Play
- V roce 1997 získal cenu „Nejlepší atlet století“
- V červnu 1999 byl slavnostně vyhlášen českým olympionikem století v rámci oslav stého výročí založení Českého olympijského výboru
„Nebylo mi dáno běžet a usmívat se zároveň.“
Znovu se poběží Zátopkova 10 ve Staré Boleslavi
Emil Zátopek rád trénoval ve Staré Boleslavi nehledě na roční období. Při svých trénincích si brával těžké boty nebo běhal se svou ženou na zádech. Letos v srpnu se běžel první ročník tohoto závodu, který vede po trasách, kde legendární Emil Zátopek skutečně běhával.
Druhý ročník závodu Zátopkova 10 se poběží v neděli 12. srpna 2018 v Lomené aleji ve Staré Boleslavi po lesních cestách na dvou pětikilometrových okruzích. Již nyní se můžete do závodu registrovat. Kapacita hlavního závodu je omezena na 500 startovních čísel.
Běží se:
- Hlavní závod na 10 km, závodník běží 2 x 5 km okruh.
- Štafeta o 2 běžcích, každý člen běží pouze 1 x 5 km okruh.
- Dětský závod na 500 a 1000 m.
Z výsluní do normalizačního bláta kvůli proreformním politickým postojům
Emil Zátopek, který svou kariéru běžce od roku 1945 spojil se službou vojáka z povolání, po roce 1948 vstoupil do KSČ. V politice se příliš neangažoval. Je známo, že se vyjadřoval k vykonstruovanému procesu se skupinou Milady Horákové do Rudého práva. Jejich počínání bylo podle jeho prohlášení „hanebné“. Od poloviny roku 1956 působil jako spolupracovník s krycím jménem Macek u Vojenské kontrarozvědky.
V šedesátých letech podporoval demokratické křídlo KSČ a v roce 1968 se účastnil protestů proti okupaci sovětskými vojsky, za což zaplatil. Po roce 1968 byl odvolán ze všech důležitých funkcí. Po smrti Jana Palacha se přidal k žalobě kvůli křivému nařčení od poslance Viléma Nového.
Žalobu podal spolu s předsedou studentského hnutí Lubošem Holečkem, spisovatelem Pavlem Kohoutem, šachistou Luďkem Pachmanem a spisovatelem Vladimírem Škutinou. Komunistický poslanec Nový o nich totiž prohlásil, že k činu Jana Palacha naváděli. Ostatním byla žaloba tehdy zamítnuta. Zátopek se nakonec odvolal a Novému se omluvil. Když nastala normalizace, tak se Zátopek zřekl své proreformní orientace, kterou zastával. Byl také signatářem Anticharty.
Poté, co kvůli svým politickým postojům musel roku 1969 opustit armádu, ho nemohli nikde zaměstnat. Práci si našel s pomocí přátel až na podzim roku 1969 u podniku Stavební geologie. Až do roku 1976 se živil hloubením studní, přespával se svými kolegy v maringotce a domů se vracel jednou za jeden až tři týdny na víkend. Poté dostal práci v dokumentačním středisku ČSTV na Strahově, kde už nebyl tak spokojený jako v předešlém zaměstnání. Prezident Václav Havel na začátku roku 1990 Emila Zátopka rehabilitoval.
Odchod legendy
Podle dobových zpráv v médiích Zátopkovo zdraví vážně selhávalo před jeho smrtí opakovaně. Na konci roku 1999 strávil v nemocnici dva měsíce kvůli tomu, že si zlomil krček stehenní kosti. V září roku 2000 byl ve střešovické nemocnici hospitalizován na tři týdny kvůli horečkám, které mu způsobovala viróza.
Jeho zdravotní stav později zkomplikoval i zápal plic, který byl spojen s oslabením srdeční činnosti. Proto běžecká legenda své 78. narozeniny musela oslavit v nemocnici. V nemocnici byl naposledy hospitalizován na konci října. Po celou dobu byl v hlubokém spánku napojený na kyslík a v úterý 21. listopadu 2000 večer mu srdce dotlouklo naposledy.
