Znečištění evropských vodních zdrojů takzvanými věčnými chemikáliemi se stává stále palčivějším problémem. Upozorňují na to evropští producenti minerálních a přírodních vod, kteří aktivně prosazují zákaz těchto látek. Alessandro Pasquale, prezident Evropské asociace minerálních vod (NMWE) a majitel skupiny Mattoni 1873, v této souvislosti uvedl, že asociace se k výzvám nevládních organizací připojila a téma zákazu škodlivých chemikálií aktivně prosazuje.
Látky ze skupiny PFAS, které vědci i ekologové označují jako věčné chemikálie, jsou syntetické sloučeniny obsahující fluor. Patří mezi ně například kyselina trifluoroctová (TFA). Tyto látky jsou běžnou součástí nepromokavého oblečení, obalů na potraviny, nádobí s nepřilnavým povrchem nebo hasicích pěn. Problém spočívá v tom, že se v přírodě nerozkládají a postupně se v ní hromadí. Současná věda přitom nemá k dispozici žádnou prakticky využitelnou technologii, která by je ze životního prostředí dokázala odstranit.
Nejvíce jsou zatím zasaženy povrchové vody, kde se PFAS vyskytují prakticky v celé Evropě. Pramenité a minerální vody mají zatím určitou přirozenou výhodu – voda, která se dnes dostává k povrchu, se do podloží infiltrovala před desítkami let, tedy ještě v době, kdy tyto látky nebyly tak rozšířené. Pasquale ale varuje, že situace se může změnit. První výskyty PFAS v podzemních vodách se již ojediněle objevily, což naznačuje, že hrozba se postupně přibližuje i k těmto zdrojům.
Výrobci minerálních vod přijímají vedle lobbingu za zákaz škodlivých látek také vlastní ochranná opatření. V rámci NMWE si členové sdílejí osvědčené postupy, mezi něž patří zřizování ochranných pásem, zadržování vody v krajině nebo podpora biodiverzity v okolí pramenišť. Pasquale zdůraznil, že producenti přírodních vod mají k ochraně přírody přímý zájem – stáčejí produkt přesně v takové podobě, v jaké přichází z přírody, a kvalita jejich zdroje přímo závisí na stavu okolního prostředí.
Tuzemská skupina Mattoni 1873 se na ochraně přírody podílí v okolí svých stáčíren konkrétními projekty. U Mnichova na Chebsku spravuje takzvanou Mattoniho louku, kde chrání původní luční vegetaci a s ní spojené druhy hmyzu. Podél železniční trati z Kyselky do Vojkovic buduje biokoridor zaměřený na ochranu užovky stromové. Firma spolupracuje také s Chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les.
Mattoni se zároveň hlásí k principům cirkulární ekonomiky. Od roku 2021 mapuje svou uhlíkovou stopu a usiluje o dosažení uhlíkové neutrality. V rámci NMWE se firma zavázala, že do roku 2030 bude v lahvích používat nejméně padesát procent recyklovaného PET. Skupina dlouhodobě podporuje také zavedení zálohového systému pro PET lahve v České republice.
Zdroj: ČTK
