Vítězné náměstí, které ale většina Pražáků zná spíše pod pojmem „Kulaťák“, se začalo budovat už před 92 lety. Do roku 1925 v jeho místě stávala jen školní budova z roku 1870 a jedna hospoda. Koncepci Vítězného náměstí navrhl architekt Antonín Engel. Uprostřed náměstí ve tvaru podkovy měl stát obelisk a do kampusu Českého vysokého učení technického (ČVUT) se mělo vcházet skrze oblouk, který by připomínal Vítězný oblouk v Paříži. Celé náměstí mělo být obestavěno monumentálními domy v neoklasicistním stylu. Dejvický Kulaťák má také své prvenství. Vznikl tady první kruhový objezd na území Prahy a jezdily po něm tramvaje.
Jedno náměstí s mnoha názvy
Velké plány zanedlouho zhatila velká hospodářská krize a do začátku druhé světové války byla realizována jen spodní polovina náměstí. Během okupace byly budovy ČVUT zabrány oddíly SS.
V průběhu druhé světové války se Vítězné náměstí přejmenovalo na náměstí Branné moci (1940 – 1945). Krátce, v letech 1946-1952, bylo pojmenováno také po prezidentovi Edvardu Benešovi. Posléze se Kulaťák přejmenoval na náměstí Říjnové revoluce a tento název mu vydržel až do roku 1990, kdy se mu navrátilo jeho původní oficiální označení z 20. let.
Po válce byla dokončena budova generálního štábu československé armády. Nicméně s nástupem komunistů k moci došlo v 50. letech k zásadní změně konceptu náměstí. Kromě změny názvu se dočkalo i Leninovy sochy. Ministr obrany a zeť Klementa Gottwalda, Alexej Čepička rozhodl, že se místo budov technické univerzity postaví budova pro armádu v architektonickém stylu socialistického realismu, které se v době Stalinovy vlády budovaly v Moskvě. Budova pro armádu se měla postavit v návaznosti na již realizovaný Generální štáb ČR.
Soutěž ukázala, že se věžová stavba na náměstí nehodí
Do soutěže na návrh Ústředního domu armády, která byla vypsána 9. května 1954, se zapojili architekti jako Karel Prager nebo manželé Machoninovi. Bylo vyzváno celkem 13 architektonických týmů a 11 z nich odevzdalo návrh. Nešlo připravovat kompozici, která by nenavázala na již rozestavěnou zástavbu. Jednou z podmínek bylo navázat na půlkruhový tvar náměstí. Budova Ústředního domu armády měla vytvořit architektonické vyvrcholení stávající kompozice a být vyšší, než okolní budovy. Většina soutěžících architektů se rozhodla pro věžovou formu nové dominanty náměstí.
Nicméně většina návrhů ukázala, že by výšková budova v této zástavbě způsobila, že by stávající kompozice ztratila prostorovou hloubku. Byla by porušena rovnováha blokové struktury, což rozpoutalo diskusi ohledně vhodnosti výškové budovy na Vítězném náměstí, i s ohledem na to, že v nedaleké Podbabě vznikala výšková budova dnešního hotelu Intercontinental.
Tehdy se ozval profesor Antonín Engel, autor původní koncepce z roku 1925, který poslal tzv. separátní votum tehdejšímu prezidentu Antonínovi Zápotockému. Protestoval tak proti narušování původní urbanistické koncepce náměstí. Vysvětlil v něm, že koncepce náměstí neunese nadměrné požadavky pro stavbu Ústředního domu armády. Porota architektonické soutěže nakonec konstatovala, že soutěž neprokázala oprávněnost věžové stavby ve středu Dejvic. Proto nebyla udělena 1. cena a peníze na ceny byly rozděleny jiným způsobem. Nakonec zvítězil návrh architektů P. Bareše, J. Kadeřábka, J. Kándla a Karla Pragera.
Po smrti Klementa Gottwalda a Stalina padl i kult osobnosti obávaného tyrana a situace se změnila. Také Alexej Čepička byl roku 1956 zbaven politické funkce. Vítězný návrh, na kterém se podílel i architekt Prager, nebyl realizován.
Výstava na Kulaťáku
Celý příběh Vítězného náměstí od jeho vzniku až po současnost si můžete prohlédnout a přečíst na panelové výstavě, kterou momentálně najdete kde jinde, než na Vítězném náměstí.
Například se tu dozvíte, že v roce 1958 byla vypsána další architektonická soutěž na dořešení výstavby budov ČVUT. V ní zvítězil projekt architektů Františka Čermáka a Gustava Paula. Ani ten se však nezadařilo zrealizovat celý. Stavba šla pomalu z několika důvodů: nedostatek peněz, pracovních sil i budovatelského elánu. Nástup normalizace po roce 1968 nepřál tomu, aby výstavba univerzitního kampusu ČVUT pokračovala.
