Legendární bufet Automat Koruna. Místo, kde vzniklo ruské vejce

20.5.2021
Redakce

Vyhlášený Automat Koruna

Médii několikrát proběhly zvěsti o znovuotevření legendárního Automatu Koruna, který se nacházel v Paláci Koruna na Václavském náměstí na celkové ploše 790 m2.

Vize byla taková, že by se retro styl tehdejšího Automatu Koruna zachoval a lákala se na něj mladší generace. Podle plánu měla na ploše 500 až 1 000 mvzniknout jídelna a pultové ostrůvky. Mělo se podávat několik teplých jídel a také klasický bufetový sortiment. Ceny by samozřejmě byly jinde, než za socialismu.

Na legendární bufet Koruna, který ukončil svůj provoz v roce 1992, ovšem o 7 let později navázala jídelna Havelská Koruna, kterou založil František Soukup. Ta funguje dodnes, vaří se tu tradiční česká kuchyně, a najdete ji mezi Václavským a Staroměstským náměstím v ulici Havelská.

Jak vypadal most u Národního divadla před více než sto lety. Prohlédněte si Prahu po návratu v čase

Automaty sem přišly z Německa

Automat Koruna se otevřel už za První republiky v roce 1931. Jeho interiér navrhl architekt Ladislav Machoň. Ve své době šlo o natolik unikátní projekt, že si Britové pozvali do Londýna architekta Machoně, aby jim postavil repliku Automatu Koruna přímo na Oxford Street.

A proč vlastně Automat? V meziválečném Československu si tu lidé mohli, podobně jako v dnešních automatech, po vhození mince natočit z mosazného kohoutku limonádu a z automatického okénka ochutnat obložený chlebíček. První automaty vznikly v Německu. Koncem 19. století jich existovalo přibližně 50 a postupně se začaly rozšiřovat i do dalších evropských zemí. Nápad na tzv. „Selbstthätiger Verkaufsapparat“, neboli samoobslužný prodejní automat, si už v roce 1887 nechal patentovat německý inženýr Max Sielaff.

Znáte nejužší pražskou uličku? Řídí ji semafor

Chodil sem i prezident Zápotocký

Po nástupu komunistů byl Automat Koruna znárodněn, ztratil svůj prvorepublikový lesk a spadl do 4. cenové kategorie. Původní interiér se nedochoval. I přes konkurenci v podobě dalších bufetů v Praze zůstával Automat Koruna nejoblíbenějším. Na párky v pravých střívkách sem chodil i tehdejší prezident Antonín Zápotocký. Možná i proto sem často zavítalo i množství dalších komunistických papalášů.

Negativní stránkou Koruny byli tzv. somráci, kteří se domáhali vašeho nedojedeného párku, anebo dokonce v nestřeženém okamžiku ujídali z talířů.

Jak šel čas: Podívejte se, kde sídlil Heydrich, a kde Abrhám marně vyhlížel autobus

Za socialismu se jednalo o vyhlášený a velmi frekventovaný podnik, kde se během dne zastavilo až 18 tisíc lidí. Tehdy tu neexistovala konkurence ve formě nejrůznějších fast foodů jako dnes. Otevírací doba byla od 7 hodin ráno. Ve všedních dnech se zavíralo až ve 22 hodin večer, v sobotu v 19 hodin a v neděli o hodinu dříve.

V 90. letech tu pracovalo na 240 zaměstnanců, kteří vám nabízeli studené i teplé jídlo – od oblíbených jahodových koktejlů, přes chlebíčky až po bramboráky, grilovaná kuřata a saláty. Prodalo se tu kolem 5 tisíc chlebíčků, 400 kilo lahůdkových salátů, 4 tisíce zákusků a 7 tisíc pekárenských výrobků. Před nástupem provozoven rychlého občerstvení ze západu do Koruny i tehdy zavítalo kolem 10 tisíc návštěvníků denně.

Pohřební tramvaj vozila po Praze nebožtíky. Linka číslo 152 je opředena tajemstvím

První McDonald byl otevřen 20. března 1992. Palác Koruna byl 4 roky opravován, než se v roce 1996 znovu otevřel veřejnosti – už však bez Automatu Koruna.

Pan Moravec z firmy Koruna Palace Management řekl: „Automat už nemohl konkurovat téměř v ničem. Mnohaleté zavedené výrobní procesy i způsob servisu by vedle moderních řetězců zřejmě působily jako stará podkova ve vitríně se šperky.“

Příběh tajemného Péráka: Postrach esesáků nebo žen?

Nevhodné skladování potravin aneb Jak vzniklo ruské vejce

Ač v názvu tohoto receptu dominuje slovo „ruské“, jedná se o český vynález z Automatu Koruna. Kvůli nevhodným skladovacím prostorám tam jednoho dne začala plesnivět červená řepa, sledi dovezení z Polska a aby toho nebylo málo, propadala i skladovací lhůta vajec.

Tehdejší provozář Josef Hliňák proto donutil tehdejšího šéfkuchaře Jiřího Tučnera, aby do bramborového salátu s majonézou nakrájel plesnivějící zeleninu, ryby a propadlé vejce uvařil natvrdo. Zbrusu nový název dostal pokrm i proto, aby bez zbytečných průtahů prošel schvalovacím řízením. Časem se „ruské vejce“ rozšířilo do celého Československa a dostalo se i do středoevropských kuchařek.



Nepřehlédněte