Blanických rytířů jsme se v době, kdy nás okupovali Němci, nedočkali. I proto se v městských legendách v období Protektorátu objevil tajemný muž na pružinových botách, který dokázal pořádně zatočit s nacisty, a uměl skákat na obrovské vzdálenosti. Přeskočit Václavák na délku pro něj nebyl problém, stejně jako vltavské údolí.
Někteří lidé v jeho existenci opravdu věřili. Kvůli pružinovým botám, které pro něj byly charakteristické, mu začali říkat Franta Pérák.
Deviant z Olšanských hřbitovů pražským válečným hrdinou
První zmínka o Pérákovi se u nás objevila už ve 20. letech, naposledy byl údajně spatřen v 60. letech. Pérákovi byly přisuzovány různé kontroverzní vlastnosti. Kromě toho, že zneškodňoval nenáviděné okupanty, byl považován za lupiče, voyeura, násilníka a sexuálního devianta. Největší odborník na Péráka, etnolog PhDr. Petr Janeček, pro web Praha-levne.cz uvedl, že byl Pérák původně považován za zloděje a sexuálního devianta, který znásilňoval ženy na Olšanských hřbitovech poté, co přeskočil zeď. Jako hrdinu ho lidé začali vnímat až za války, protože toužili po někom, kdo by vyřešil jejich problémy a byl postrachem nenáviděných Němců.
Pérák úřadoval po celé Praze. Vídali ho na Olšanských hřbitově, v Karlíně a v Libni, u Vyšehradu, v Košířích nebo v Šárce. Za své sídlo si vybral Libeňský plynojem, protože odtamtud bylo vidět daleko do okolí. Na rozdíl od ostatních superhrdinů, které dnes známe od Marvelu a DC, nebylo jasné, kým je Pérák v civilu. Později se začal objevovat i v dalších českých městech.
Popkultura si Péráka oblíbila
Dědeček současného majitele ochranných práv na jméno „Pérák“, Petra Stančíka, Péráka prý osobně znal. Petr Stančík o Pérákovi napsal román, který vyšel poprvé v roce 2008. Pražského superhrdinu Péráka si zamilovali také filmaři i divadelníci. Dokonce o něm vyšel komiks od Ondřeje Neffa. Jmenujme nejstarší film Pérák a SS z roku 1946 v režii Jiřího Trnky a Jiřího Brdečky. Pět let (2011 – 2016) hrála 95minutovou hru PÉRÁK – na jméně nezáleží, rozhodují činy! skupina VOSTO5. V roce 2013 natočil Pavel Soukup 13minutový krátkometrážní hraný film Pérák. O 3 roky později vznikl a stejně dlouhý animovaný film Pérák: Stín nad Prahou v režii Marka Bergera. Skupina VOSTO5 zamýšlela, že natočí celovečerní film s Pérákem.
Pérák nebyl jediným skokanem s nadpřirozenými schopnostmi
Svého skokana na pružinách neměli jen Češi. Už ve viktoriánské Anglii, kde se věřilo na nadpřirozeno, se objevil Skákající Jack (Spring heeled Jack), který se stal oblíbenou městskou legendou. Skákající Jack neměl dobrou pověst, byl to postrach Londýna, který tyranizoval ženy v letech 1837 až 1904. Podobná skákající stvoření se objevila také v Rusku, Americe i v poválečném Německu.
