zajímavost
Ohrožený ďábel medvědovitý neboli tasmánský čert s velmi silným skusem. Najít ho můžete rovněž i v pražské zoo
Ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii), známý též jako tasmánský čert, je od vyhubení vakovlka v roce 1936 největším žijícím dravým vačnatcem. Svým vzhledem připomíná malého, avšak nadměrně svalnatého a zavalitého psa s velkou hlavou a ocasem dosahujícím asi poloviny délky těla. V současné době již žije pouze v Tasmánii, jeho kosterní pozůstatky však lze nalézt prakticky po celé Austrálii. Na australské pevnině vyhynul přibližně 400 let před příchodem prvních evropských osadníků v roce 1788.
Tip na zimní výlet: Nové Město pod Smrkem s volně přístupnými památkami ve městě i v okolí
Nové Město pod Smrkem leží na severu Čech v Libereckém kraji v okrese Liberec, v severovýchodní části Frýdlantského výběžku mezi Jindřichovickým hřebenem a horou Smrk v nadmořské výšce 465 metrů.
Mohl za čarodějnické šílenství v americkém Salemu skutečně toxický námel?
Za zřejmě nejznámějším „honem na čarodějnice“ se musíme vydat do Salemu a vrátit se do roku 1692, kdy v naprosto puritánském prostředí propuklo nevyvratitelné přesvědčení, že se mezi místními obyvateli nachází samotný Ďábel. Stalo se tak navíc už v době, kdy se již evropské ženy pomalu těchto čarodějnických procesů přestávaly obávat…
Prognostická a mundánní astrologie „ex post“ objasňují významné milníky v nedávných dějinách
Takzvaná prognostická astrologie pracuje s různými planetárními cykly. Zajímavé jsou v těchto otázkách zejména dlouhodobé planetární cykly, jež nastávají díky pohybům pomalých planet sluneční soustavy, které již prý údajně mají tu moc z poměrně dlouhodobého hlediska ovlivňovat dění nejen na osobní, ale rovněž i na společenské nebo též politické úrovni.
Který ježek je který? Díky křížení se stírají doposud existující rozdíly
Nalezené zkameněliny dokládají, že bodlinatí ježčí příbuzní žili na planetě Zemi již šedesát milionů let. V poslední době ledové ledovce vytlačily evropské ježky na Pyrenejský a Apeninský poloostrov a na Balkánský poloostrov. Po ústupu ledovců, přibližně v období 12 000 let nazpět, se ježci vraceli již jako dva druhy.
Skutečně Tismická madona chránila místní baziliku i celou obec?
Jinak nenápadná obec Tismice, jež se nachází ve středních Čechách nedaleko Českého Brodu, však ukrývá významnou architektonickou památku, kterou je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl založen koncem 12. století a jedná se tak o jednu z mála dochovaných románských bazilik na našem území. Vznik této baziliky je zahalen tajemstvím. Předpokládá se však, že ji mohl založit král Vladislav II.
Tip na výlet: Město Radnice s bývalými pivovarskými sklepy a nedalekým unikátním nalezištěm rostlinných fosilií
Město Radnice najdeme v Plzeňském kraji v okrese Rokycany a i když se jedná o malé a nenápadné městečko, může nabídnout množství velmi zajímavých památek. Historie Radnice se píše od roku 1336, po prodeji Janem Lucemburským Petrovi z Rožmberka. V roce 1418 získalo město privilegium od Oldřicha z Rožmberka, které městu přineslo mnoho zlepšení.
Zoborožec. Opeřenec, který je sám sobě hlídačem v dutinách stromů
Zobák zoborožců patří k největším v ptačí říši. Není tedy divu, že získali označení „nosorožec mezi ptáky“, neboť zoborožci se pyšní skutečně obrovským zahnutým zobákem, často též pestrobarevným a doplněným rohem, který právě dal celé skupině těchto ptáků jméno. Díky těmto svým velikým zobákům mohou zoborožci vyvolávat dojem, že jsou nemotorní, jedná se však pouze jen o lehkou, porézní kost.
Tip na pražský výlet: Navštivte zoologickou zahradu s unikátním přírůstkem, mládětem ježury australské
Pražská zoologická zahrada se pyšní novým přírůstkem – mládětem Ježury australské. Vůbec poprvé mohli chovatelé sledovat vývoj mláděte už od jeho vylíhnutí díky kamerám umístěným v noře.
Něco k zamyšlení: Jak skutečně vysvětlit fenomén smrti a umírání?
Téma smrti fascinovalo lidstvo od nepaměti. Poznat, co se nachází za její oponou, by chtěl asi téměř každý z nás…
Lemur kata žije i dnes jako naši pravěcí předci. Co ještě vědci zjistili?
Lemuři, kteří patří mezi poloopice, dnes nežijí nikde jinde než na Madagaskaru, čtvrtém největším ostrově na světě. Na Madagaskaru jsou tyto poloopičky s velikýma očima přímo nedotknutelné a nesmí se jim ubližovat ani v případě, že ničí úrodu.
Místní a pomístní jména mohou mít souvislost se zdejšími dávnými událostmi
To, že jména a zejména pak příjmení vznikala původně jako popisná pojmenování kupříkladu vlastností nebo typických znaků pro konkrétní osoby, například Černý, Nový, Veselý a podobně, není žádným tajemstvím. Již méně zjevná však mohou být v některých případech pojmenování místní. Někdy lze původ jejich názvu hledat i v atypických událostech, které se tu kdysi v minulosti mohly odehrávat…
Italské pobřeží není pouze moře, uspokojí i milovníky historie
Pokud se rozhodnete strávit svoji dovolenou v Itálii u moře v provincii Marche a máte rádi historické památky, nezapomeňte navštívit romantické městečko Urbino.
Východočeská pevnost Josefov. Proč byly její plány přísně utajovány?
Pevnost Josefov, ležící ve východních Čechách, je často nazývána sestrou pevnosti Terezín. Byla totiž vybudována společně se sesterským městem Terezínem na příkaz císaře Josefa II. v osmdesátých až devadesátých letech osmnáctého století v odezvě na změnu severní hranice habsburského mocnářství, potvrzenou po sedmileté válce Hubertusburským mírem. Stavělo se na místě tehdejšího Plesu.
Želvy, chytří mistři dlouhověkosti. Během svého dlouhého vývoje se ale příliš nemění
Nejstarší známá želva byla želvou vodní a žila na Zemi před 220 miliony let. Na rozdíl od současných želv měla jen spodní část krunýře zvanou plastron. Chyběly rohovité šupiny většiny současných želv. V horní a dolní čelisti však měla zuby, které zase naopak dnešním želvám chybí. Přišly o ně přibližně před 200-150 miliony let. Pouze o pár milionů let později se objevily rovněž i želvy suchozemské, které již měly plně vyvinutý krunýř.
Léčivé i jedovaté aneb Zajímavosti ze života žab
Těla mnohých obojživelníků obsahují jed, který může být vylučován kůží, ovšem málokdo je v tomto smyslu tak nebezpečný, jako stromové žáby z Jižní a Střední Ameriky. Tamní indiáni byli s touto skutečností již odedávna obeznámeni, neboť už po staletí používali žabí jed k napouštění hrotů svých otrávených šípů.
Zvláštní artefakty objevené pod vodní hladinou. Nad čím si vědci lámou hlavu?
Jelikož větší část naší planety pokrývají vodní plochy, můžeme se právem domnívat, že se na jejich dně nachází mnoho tajemství a doposud neodhalených, často navíc záhadných artefaktů z minulosti.
Kolibřík, maličký létající drahokam. Co jste o tomto „drobečkovi“ nevěděli?
Zajímavostí je bezesporu skutečnost, že kolibříci, často velice nápadně zbarvení nejmenší ptačí zástupci na světě, toho dokážou opravdu požehnaně spořádat.