Od těch dob se až do dnešních dnů želvy příliš nezměnily. Pouze místo zubů mají ostré, rohovité hrany čelistí, které jsou u masožravých želv hladké a u býložravých pilovité. Želvy dnes běžně dělíme na vodní a suchozemské, přičemž mezi vodní patří i skupina mořských želv.
V současné době na světě žije 356 druhů želv včetně sedmi mořských druhů. Přes 40 % z nich je však považováno za druhy ohrožené a jsou zařazeny na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN.
Například želv sloních (Geochelone nigra complex), jež jsou spolu se želvami obrovskými (Aldabrachelys gigantea) největšími žijícími druhy pozemních želv, žil kdysi jako endemit, tedy přirozeně pouze a výlučně jen na Galapážském souostroví, poměrně vysoký počet. Ovšem dnes zde těchto jedinců najdeme již mnohem menší množství.
Želva sloní může dorůstat do velikosti až 1,2 metru a dosahovat hmotnosti kolem 300 kilogramů. Jejich končetiny jsou robustní, s krátkými prsty. Kostěný, rohovinou pokrytý černě zbarvený krunýř chrání želvy před jejich případnými nepřáteli. Nicméně tisíce těchto velikých, pomalých, obrněných kolosů odtud v minulosti odvezli námořníci, kteří je na svých lodích měli jako živé konzervy, a také dnes, přestože některé želvy sloní prokazatelně žijí déle než sto let, je tento druh i nadále velice zranitelný. Zejména v mladém věku jsou tyto želvy ohrožovány introdukovanými zvířaty, zejména kočkami a potkany, a rovněž i potravní konkurencí koz a dalšího dobytka.
Zajímavé je, že byla zkoumána též „inteligence“ sloních želv. Vědecký výzkum, publikovaný koncem roku 2019, totiž ukázal, že tito plazi mají poměrně vysoký stupeň kognitivních schopností i paměti a nejedná se tedy o tvory v žádném případě „hloupé“.
Zdroj: Wikipedie