Přelomová výstava mapující dílo a život Alfonse Muchy prostřednictvím vybraných děl z rodinné sbírky bude k vidění až do 31. prosince. Více než 200 obrazů, fotografií a dalších uměleckých předmětů ukazujících Muchu i z méně známých – či prakticky neznámých – úhlů je vystaveno ve Valdštejnské jízdárně Senátu Parlamentu ČR.
Výstavu Mucha, rodinná sbírka se už od svého zahájení v polovině července těší mimořádnému zájmu návštěvníků, za čtvrt roku ji už vidělo několik desítek tisíc lidí. „Z toho mám obrovskou radost, protože výstavu jsme dělali hlavně pro lidi, což může znít banálně. Jedním z pilířů tvorby mého dědečka ale byla myšlenka, že umění má být srozumitelné a dostupné pro všechny, nikoliv jen bohaté a mocné. A tím jsme se řídili,“ říká vnuk Alfonse Muchy a předseda správní rady Nadace Mucha John Mucha.
Pro prodloužení expozice Mucha, rodinná sbírka hrálo i to, že je součástí oficiálních akcí doprovázejících doposud velmi úspěšné české předsednictví Radě EU. Alfons Mucha byl totiž na jedné straně zapálený vlastenec, na straně druhé i díky rokům stráveným zejména ve Francii – od níž Česko symbolicky převzalo řízení Evropské unie – také přesvědčeným Evropanem. I díky celosvětovému renomé si tak výstavu Mucha, rodinná sbírka prohlédly i špičky členských států, naposledy například místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager.
Unikátnost výstavy podtrhuje i fakt, že architektonický návrh výstavy zpracovala světoznámá architektka českého původu Eva Jiřičná. Jednotlivé části výstavy tak například využívají barevné palety charakteristické pro dané období Muchova života a tvorby.
Výstava je rozdělena do šesti ucelených částí:
BOHÉM A ČECH V PAŘÍŽI
Alfons Mucha do Paříže, která byla světovým kulturním centrem přijel v roce 1887. Během dvou let získal formální vzdělání, neočekávaný vývoj ho ovšem přinutil dodávat knižní a časopisecké ilustrace. Během této doby se seznámil s dalšími umělci, kteří prožívali složitější období své kariéry, mezi jinými např. Paul Gauguin. Zásadní průlom v jeho kariéře přišel na počátku roku 1895. Plakát pro hru Gismonda nejznámější herečky své doby Sarah Bernhardtovou z Muchy udělal prakticky přes noc hvězdu.
TVŮRCE PRO LIDI
V návaznosti na úspěch plakátu pro Sarah Bernhardtovou začal Mucha dostávat zakázky na reklamní plakáty a v roce 1896 podepsal výhradní smlouvu s pařížským tiskařem F. Champenoisem. To mu zajistilo nejen finanční stabilitu, ale také možnost kromě plakátů vytvářet dekorativní panó. Tato nová umělecká forma už nebyla dostupná pouze privilegovaným vrstvám, ale i široké veřejnosti. I díky tomu se Muchova tvorba během několika let stala natolik známou, že se pro ni vžilo označení le style Mucha.
KOSMOPOLITA
Nebylo překvapením, že se Mucha jako nejvyhledávanější designér v Paříži podílel na celé řadě výstav a projektů na Světové výstavě roku 1900 – největší události století –, jako byla například dekorace pavilonu Bosny a Hercegoviny, tehdy součásti Rakouska-Uherska. Ironie situace, kdy na jedné straně pracoval pro říši a na druhé vnímal útlak Slovanů pod rakouskou nadvládou, Muchu dovedla k rozhodnutí vytvořit Slovanskou epopej. Během let 1904 až 1909 navštívil Mucha pětkrát Spojené státy v naději, že získá finance na realizaci projektu, čehož nakonec dosáhl v roce 1909.
MYSTIK
Jedním z umělců, se kterými se Mucha na začátku 90. let 19. století seznámil byl i spisovatel August Strindberg, jehož teorie „neviditelných sil“ Alfonse Muchu silně ovlivnila. V roce 1898 Mucha vstoupil do nejstarší zednářské lóže v kontinentální Evropě Grand Orient de France. Muchovo svobodné zednářství bylo výsledkem jeho spiritismu a na své duchovní cestě si uvědomil, že základními kameny lidství jsou tři ctnosti – krása, pravda a láska. Po vzniku Československa v roce 1918 se významným způsobem zasadil o obnovení českého svobodného zednářství, kdy mimo jiné pracoval na několika projektech pro zednářské lóže včetně tvorby odznaků, patentových listin a obřadních číší.
VLASTENEC
Do své rodné země se Mucha natrvalo vrátil v roce 1910, aby proměnil ve skutečnost svou dlouhodobou touhu – pomocí umění pracovat pro svou vlast a spřízněné Slovany, především vytvořením Slovanské epopeje. V roce 1911 po dokončení výzdoby Primátorského sálu v Obecním domě v Praze se Mucha přestěhoval na zámek Zbiroh, aby se mohl plně koncentrovat na práci na Slovanské epopeji. Výstava Mucha, rodinná sbírka podrobně ukazuje, jak Mucha skrze přípravná díla tento monumentální soubor maleb tvořil – od velkoformátových i malých studií, po ateliérové a dokumentární fotografie.
UMĚLEC A FILOZOF
Pro Muchu bylo umění nástrojem šíření jeho filozofických idejí, obzvláště těch, které by mohly přispět k zachování míru pro budoucí generace a k všeobecnému bratrství lidstva. Jeho humanitární zájmy a cítění, stejně jako hrozící světový konflikt se promítly i do jeho tvorby. Výstava je tak zakončena Muchovým finálním – bohužel nedokončeným – projektem, triptychem zobrazujícím Věk rozumu, Věk moudrosti a Věk lásky. Práci na něm Alfons Mucha započal v roce 1936; přál si zobrazit rozum, moudrost a lásku jako tři nejdůležitější symboly lidskosti, přičemž věřil, že jen harmonické fungování těchto tří prvků dohromady může přispět k rozvoji lidstva.
Otevírací doba až do konce roku zůstává stejná, tedy každý všední den a neděle od 10:00 do 18:00, v sobotu od 10:00 do 20:00. Ceny vstupenek se pohybují od 240 Kč pro dospělého, rodinné vstupné stojí 500 Kč, studenti od 15 let a senioři mají zvýhodněné vstupné 150 Kč. Vstupenky je možné koupit buď přímo na pokladně Valdštejnské jízdárny, nebo online přes web výstavy mucha.eu nebo server goout.net.
Alfons Mucha
Alfons Maria Mucha (1860-1939) je nejvíce znám svou prominentní rolí, kterou hrál při utváření estetiky francouzské secese na přelomu století. Jako poměrně neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl Mucha okamžité slávy v prosinci roku 1894. Právě tehdy totiž přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardtovou. „Muchův styl“ vešel ve známost. Úspěch onoho prvního plakátu vedl ke smlouvě mezi Bernhardtovou a Muchou a v následujících letech jeho práce pro ni a pro ostatní zahrnovala kostýmy a jevištní dekorace, návrhy pro magazíny a obaly knih, šperky, nábytek a četné plakáty. Mucha se vrátil do své rodné země v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série dvaceti obrazů zobrazujících historii Slovanů nazvané Slovanská epopej.
Muchova umělecká díla nadále ovlivňují současné umělce, které jeho vizuální jazyk inspiruje. Stále aktuální vliv umělcova odkazu zrcadlí rock’n’rollové plakáty, manga a dokonce i filmy se superhrdiny a videohry.
Nadace Mucha
Nadace Mucha je nezávislá, obecně prospěšná společnost s mezinárodní působností založená v roce 1992 vnukem malíře Johnem Muchou a snachou Alfonse Muchy Geraldine Thomsen Mucha. Cílem nadace je chránit a zachovat rodinnou sbírku, která je největší a nejobsáhlejší kolekcí prací Alfonse Muchy na světě a propagovat dílo Alfonse Muchy. V průběhu let Nadace Mucha uspořádala více než 50 výstav po celém světě, na kterých se více než 6 500 000 návštěvníků seznámilo nejen s dílem Alfonse Muchy, ale také s českou kulturou. Nadace Mucha je mezinárodně uznávána jako autorita života a díla Alfonse Muchy. Předsedou správní rady nadace je John Mucha.
