V barokním paláci rodu Sylva-Taroucca, jemuž se říká Savarin, bude 24. února otevřeno nové Mucha muzeum. Ve třech opravených sálech paláce bude vystavena řada děl Alfonse Muchy a také reprodukce, včetně reprodukcí několika obrazů z cyklu Slovanská epopej.
Muchova vnučka se chce soudně bránit proti umístění epopeje v novém obchodním komplexu. S umístěním nesouhlasí ani Spolek pro Slovanskou epopej.
Jan Dědina, malíř, ilustrátor a spisovatel, se narodil 1. září 1870 ve čtyři hodiny odpoledne na statku č. 3 ve Strakách u Nymburka v početné rodině sedláka Jana Dědiny a jeho ženy Kateřiny Jelínkové.
Museum Kampa otevře své brány návštěvníkům v sobotu 1. srpna v 10 hodin. Uzavřeno bylo po požáru v technickém zázemí od 15. července.
Požár, který tento týden zasáhl Muzeum Kampa v pražské ulici U Sovových mlýnů, umělecká díla nejspíše nezničil. Výstava obrazů Alfonse Muchy a Pasty Onera by měla být pro veřejnost otevřena do dvou týdnů, zbytek bude otevřen možná až za rok. Pro muzeum samotné to znamená citelnou ztrátu, po úbytku návštěvníků kvůli koronavirové pandemii, jde o další citelnou ekonomickou ránu. Proto vyhlásilo veřejnou sbírku.
Koronovavirová pandemie tvrdě zasáhla kulturu, nejinak tomu je v případě Musea Kampa. Přesto je tu nově k vidění vzácné a neobvyklé plátno z dílny Alfonse Muchy. Pokračuje i tradice připomínky osudu Milady Horákové, letos obohacená o volně přístupnou výstavu mapující její osud. „Bude to venku, aby mohlo přijít co nejvíce lidí a zdarma se seznámit s informacemi o této mimořádné osobnosti,“ říká Jiří Pospíšil (TOP09) ke vzniku projektu.
Po více než tříhodinové diskusi, kdy zastupitelé i přítomní občané vášnivě debatovali o tom, zda s dílem Alfonse Muchy Slovanská epopej na zámek na Zbraslavi, nebo v Moravském Krumlově, vyhrál dočasně Moravský Krumlov.
Vynálezem pana Guntenberga problémy spisovatelů, malířů, o hudebnících ani nemluvě, s reprodukcemi jejich uměleckých děl zdaleka neskončily. Vytisknout obrázek, ať už černý nebo barevný, to byl v patnáctém století nesplnitelný sen, řady generací všech tiskařů. Obrázky, nebo úvodní, ozdobné iniciály se malovaly ručně, a pak teprve pracně kolorovali. Vytisknout notovou partituru už bylo naprosto nemožné. Muselo uplynout ještě dlouhých tři sta padesát let, než byl tento problém odstraněn. A jak už to při lidských objevech bývá, pomohla tomu náhoda. Seznam prádla na parapetu a mastná tužka. V bavorském Mnichově se totiž podobné stavební doplňky vyráběly z vápence, který se těžil v nedalekém Solenhofenu.
Bretaň odjakživa přitahovala výtvarné umělce a na přelomu století se díky takzvané pontavenské škole stala významným uměleckým centrem moderního umění, kam se sjížděli nejprogresivnější malíři tehdejší doby. Pravidelně do Bretaně jezdili i umělci českého původu, několik z nich se tam i na čas usadilo.
