Na Staroměstském náměstí v Praze sídlí třípodlažní galerie moderního umění Central Gallery, dříve známá pod názvem GOAP. Návštěvníkům představuje stálé expozice tří světově proslulých umělců, Salvadora Dalího, Alfonse Muchy a Andyho Warhola, přičemž každého z nich zasazuje do jiného kontextu, než na jaký jsou diváci zvyklí.
Alfonse Muchu představuje nová expozice jako všestranného umělce, jehož fascinovala architektura, fotografie, šperk, ilustrace i grafický design. Zároveň dokumentuje umělcův vliv na současnost, konkrétně na šperky a skleněné objekty jeho vnučky, architektky a výtvarnice Jarmily Mucha Plockové (1950).
Stálá výstava především ze sbírek Central Gallery, která se nachází ve 2. patře domu U Bílého jednorožce na rohu pražského Staroměstského náměstí a Celetné ulice, nemá být podle kurátorky Heleny Kočíkové jen další z řady exhibicí o Muchovi, ale má ukázat, proč je Muchova estetika stále aktuální. „Když vedle sebe postavíte jeho grafiky, fotografie, design, šperky Jarmily Mucha Plockové nebo současné fotografie Slovanské epopeje, zjistíte, že mezi nimi neexistuje stoletá propast. Spojuje je stejná citlivost pro detail, řemeslo a krásu,“ uvedla Kočíková.
Expozice místo chronologie nabízí několik zastavení. Věnuje se Muchově spolupráci se slavnou francouzskou herečkou Sarah Bernhardtovou. Právě na její zakázku Mucha na přelomu let 1894 a 1895 vytvořil plakát, který se v Paříži setkal s širokou kladnou odezvou. Umělec fascinovaný ženskou krásou a přírodou tak rozvíjel vlastní styl.
V knize Otčenáš (Le Pater) z roku 1899 umělec ilustroval jednotlivé verše modlitby, aby propojil křesťanskou tradici, zednářskou symboliku a svou víru v krásu, pravdu a lásku. Výstava rovněž představuje listy publikace Muchovy Documents Décoratifs z roku 1902. Soubor ornamentů, dekorativních motivů a návrhů se stal inspirací pro tehdejší architekty, designéry i řemeslníky.
Opomíjené bývají Muchovy fotografie, díky nim lze ale podle kurátorky nahlédnout nejen jak do umělcova pařížského ateliéru, tak do vzniku nejslavnějších děl. Zdatný fotograf Mucha používal aparát na přípravné snímky, k hledání kompozice nebo světla pro své litografie.
Mucha studoval v Mnichově a v Paříži, proslul i v USA. Výstava představuje Muchu jako umělce, pro něhož byla tvorba zároveň službou vlastní zemi. Po návratu do Čech v roce 1910 svými díly podporoval českou kulturu a národní sebevědomí. Národní téma je patrné i z Muchovy závěrečného cyklu Slovanská epopej.
Vznik současných velkoformátových fotografií epopeje na výstavě ukazuje video vytvořené fotografem Janem Williamem Drnkem. Vznikla z nich fotografická publikace o váze 12 kilogramů, která obsahuje také vložený šperk od Mucha Plockové.
Vystavené práce se sklem a šperky Mucha Plockové nejsou podle kurátorky jen citací rodinného odkazu, rozvíjením motivů Alfonse Muchy ji v 80. letech pověřil jeho syn a její otec, spisovatel Jiří Mucha. Elegantní ornamenty nebo přírodní motivy Muchova vnučka převedla podle kurátorky s lehkostí do současného designu.
Zdroj: ČTK, autorský text
Central Gallery
Staroměstské náměstí 15, Praha 1
pondělí – neděle 10:00 – 20:00
