Většina druhů stromových žab bývá výrazně zbarvena, a to nejčastěji červeně, žlutě nebo modře. Jasné barvy mají být též jasným varováním pro predátory. Tyto žáby si mohou dovolit být nápadné, nemusí se totiž nikterak skrývat, neboť nepřátelé se jim sami již zdaleka vyhýbají. Mezi nejjedovatější druh těchto žab patří Phyllobates aurotaenia, žijící v Kolumbii. K usmrcení člověka totiž stačí pouze 0,0003 g jejího jedu.
Existují však také žáby, jejichž sekret lze využít i k „léčebným“ účelům. Je to případ například i masožravé ropuchy Bufo alvarius neboli ropuchy coloradské. Tato žába žije v severním Mexiku a také na jihozápadě USA. Své jméno získala podle řeky Colorado, ale vyskytuje se dokonce i v poušti Sonora. K náboženským a rituálním účelům ji používali již místní indiáni, kteří prý její jed olizovali přímo z puchýřků na žabím těle.
Další zajímavá žába, která se používá k podobným účelům, pochází z Jižní Ameriky. Její latinský název zní ,,Phyllomedusa bicolor“, ale domorodci ji nazývají Kambo nebo Sapo. Jedná se o jednu z největších žab a místní kmeny ji využívají již od pradávna. Pomocí této žáby indiáni léčili tzv. stavy ,,Panema neboli nemoc neúspěšného lovce“, kdy se začaly hromadit negativní emoce, nechuť do života, ztráta energie a sebevědomí. Žába Kambo totiž velmi dobře dokáže pomocí uvolnění těchto negativních stavů vrátit člověku radost.
Na většině území Jižní Ameriky žije zase drobná žába nosatka vačnatá, která sídlí vysoko na stromech a je zajímavá tím, že svoje mláďata odchovává zcela výjimečným způsobem. Samec totiž slízne vylíhlé pulce jazykem. Pulci následně sklouznou do samcova zvukového měchýře, kde zůstanou schovaní, dokud nevyrostou.
