Všechny druhy lemurů jsou totiž chráněny na mezinárodní úrovni formou CITES („Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin“, jinak známá též jako Washingtonská úmluva). Byla zavedena zákonná opatření proti nelegálnímu obchodu s těmito vzácnými zvířaty.
Na základě dlouhodobého sledování jednoho konkrétního druhu madagaskarského lemura ve volné přírodě, a to lemura kata (Lemur catta), který jinak patří k nejoblíbenějším a nejčastěji chovaným druhům lemura v zajetí v zoologických zahradách, se došlo k závěru, že v jedné části Madagaskaru tento druh lemura pravidelně nocuje ve vápencových jeskyních. Na základě kamerových pastí a kamer s nočním viděním bylo zjištěno, že žádná skupina těchto lemurů, čítající do třiceti členů, však nevyužívá náhodně nalezených jeskyní. Každá skupina má naopak vybranou svoji stálou jeskyni, kam se vždy každou noc vrací. Jelikož zdaleka ne všichni lemuři kata přespávají v jeskyních, jedná se v tomto případě o přizpůsobení se přírodním podmínkám.
V lesích v blízkosti řek obvykle spí tito lemuři vysoko v korunách stromů. Jeskyně však vyhledávají v oblastech suchých porostů s nízkými kmínky, navíc pokrytými řadami trnů (trnité sukulenty). Tento druh porostu se pro ně stal jak nepohodlným, tak i nebezpečným, neboť by po nich mohli velice snadno vyšplhat rovněž také i případní predátoři. Typické madagaskarské trnité lesy tohoto typu, v těsné blízkosti vápencových útesů, nejsou tedy pro nocování lemurů kata vhodné – a tudíž jasnou volbou zůstávají právě bezpečné a pohodlné místní jeskyně, které navíc, jak rovněž vědci zjistili, dokážou také i udržovat tělesnou teplotu těchto lemurů v příliš horkých nebo i naopak ve dnech chladných.
Zdroj: wikipedie
