Teréza Nováková byla českou spisovatelkou, představitelkou českého venkovského realistického románu a také aktivní členkou ženského emancipačního hnutí. Zemřela před 114 lety, 13. listopadu 1912.
Teréza Nováková, rozená Lanhausová, se narodila 31. července 1853 v Praze, její matka pocházela z německého prostředí, ze zámožné německo-židovské rodiny. Otec byl Čech, který dceru vedl k češství.
V dospělosti se zabývala prací v ženských spolcích a byla sběratelkou krojů a výšivek. Navštěvovala Náprstkův Americký klub českých dam, kam ji uvedla Karolína Světlá.
Při studiu se poznala se spisovatelem Svatoplukem Čechem a se svým budoucím manželem, gymnaziálním profesorem, dr. Josefem Novákem. Rodiče však sňatku nepřáli, a tak novomanželé odjeli po svatbě roku 1876 do Litomyšle. Tento kraj si Teréza zamilovala tak, že když manžela přeložili zpět do Prahy, na tato místa se často vracela. O několik let později se usadila v Proseči u Skutče, kde trávila posledních dvanáct let svého života a kde napsala svůj stěžejní román Drašar.
Teréza měla sedm dětí, z nichž šest předčasně zemřelo. Prvorozené dítě se narodilo mrtvé, Theodor se utopil ve dvaadvaceti letech v řece, Marie zemřela ve 14 a Ludmila v 19 letech. Vladimír po neúspěšné zkoušce na vysoké škole spáchal sebevraždu a nejmladší syn padl v první světové válce, ale až po spisovatelčině smrti. Pouze syn Arne se dožil vyššího věku, 59 let.
Památku Terézy Novákové připomíná pamětní deska na nárožním domě ulic V Tůních a Žitné.
Zdroj:
osobnosti.cz
