zavřít mapu
Lvíček malý neboli lvíček zlatý je malá opice, jež má na všech prstech kromě palce místo nehtů drápky. Říká se jí tedy také „drápkatá opička“.
Lvíček zlatý obývá pouze malou část území jihovýchodní Brazílie, úzký pás tropických pralesů na atlantském pobřeží, z nichž dnes zbývají již pouhé zlomky, 2 – 5 procent jejich původní rozlohy.
Tento malý primát, který dostal pojmenování lvíček podle nápadné hřívy a druhové jméno zlatý na základě oranžovo-zlatého zbarvení, již celá desetiletí odolával pronásledování pro nelegální trh se zvířaty i ničení jeho přirozeného životního prostředí kácením pralesů.
V Červeném seznamu IUCN byl dokonce zapsán již do kategorie ohrožených druhů. Na konci 70. let minulého století se lvíček zlatý dostal doslova až na hranici vyhubení. V té době ve volné přírodě zbývalo již pouze asi sto padesát posledních jedinců roztroušených ve zbytcích původních souvislých lesů.
Nádherně zbarvení lvíčkové zlatí vždy patřili k oblíbeným chovancům nejen soukromých chovatelů, ale i zoologických zahrad. V mnoha z nich se i úspěšně množili. A právě to umožnilo vznik projektu, jehož cílem byl návrat těchto malých opiček do jejich původního domova.
Do tohoto projektu se v průběhu 90. let minulého století zapojilo sto čtyřicet zoologických zahrad z celého světa a do roku 2000 tak bylo do přírody navráceno téměř 160 jedinců. Hlavním územím zvoleným pro návrat lvíčků zlatých do přírody byla zvolena rezervace v brazilském státě Rio de Janeiro, v níž se zachovaly největší plochy z původního pralesa.
Lvíčkové však ještě zdaleka nemají vyhráno, jejich počet doposud není příliš vysoký na to, aby se populace dala již označit za zcela stabilní. Toho by ochránci přírody rádi docílili do roku 2025, kdy by počet volně žijících lvíčků měl už pravděpodobně přesáhnout dva tisíce jedinců a rozloha chráněných lesních celků by měla být alespoň dvě stě padesát kilometrů čtverečních.
